STŘÍPKY POZNÁNÍ Z FRÝDLANTSKA

Bohunka Krámská

Frýdlant v Čechách je město s hradem a zámkem, jež upomínají na dobu, kdy bylo první a jedinou rezidencí Frýdlantského panství, daleko před nevýznamnou vesničkou Libercem. Hrad nad řekou Smědou přešel roku 1278 do rukou rodu Bibrštejnů. Tržní osada v podhradí byla již v prvním urbáři z roku 1381 nazývána městem, které bylo chráněno hradbami. Kostel původně zasvěcený sv. Kateřině, zvolený za pohřební kapli vládnoucí šlechty, se pyšnil mimořádně kvalitní výzdobou. Navzdory škodám utrpěným v průběhu věků zůstal po hradu nejvýznamnější památkou Frýdlantu, kde dodnes pozornost přitahuje jedinečná renesanční památka, mauzoleum s náhrobky Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z Redernu z let 1605 -1610.1)
Výrazem vítězství pravé katolické víry nad protestantismem bylo i nové zasvěcení frýdlantského kostela - Nalezení sv. Kříže. Po smrti Albrechta z Valdštejna se vlády na panství ujal císařský generál Matyáš hrabě Gallas, jehož potomci se zapsali svou barokní stavební aktivitou do tvářnosti Frýdlantska a zasloužili se o obnovu starého poutního místa v Hejnicích a výstavbu chrámu, v jehož kryptě zase oni nalezli poslední místo odpočinku.
Pro frýdlantskou vrchnost pracovali významní umělci a vedle nich samozřejmě místní sochaři, řezbáři a malíři. V inventáři děkanského kostela sepsaném po smrti děkana P. Franze Salomona roku 1846 byly uvedeny obrazy Zmrtvýchvstání Ježíše Krista od Hanse van Aachena (oceněn 100 zlatými) a sv. Kateřiny od Karla Škréty. Dalšími inventárními položkami byly nezbytné rekvizity pro stavbu Božího hrobu (za 100 zlatých), čtyři obrazy na božítělové oltáře, tři figury řezané ze dřeva pro postní dobu - Kristus na kříži, P. Maria a sv. Jan Evangelista, a také dvě figury řezané ze dřeva pro dobu adventní - P. Maria a archanděl Gabriel.2)
Julius Helbig (1831 - 1912), autor vlastivědných a dějepisných prací o Frýdlantsku, zaznamenal řadu malířů a sochařů s příjmením Klemann, Herkner, Hefferle, Brückner, Quitteiner, Sommer a Weber, z nichž u některých výtvarné profese přecházely z otce na syna.3) Kolem roku 1800 rovněž ve Frýdlantu působil malíř Anton Donat z Jiřetína, který si zde našel manželku, a proto střídavě pobýval ve svém rodišti či v novém působišti. Ve Frýdlantu se také asi roku 1796 narodil jeho stejnojmenný syn, jenž byl v letech 1816-1820 žákem pražské akademie.4)
V letech 1783 - 1785 byl postaven v obci Andělka nedaleko Frýdlantu kostel sv. Anny, na jehož vnitřním vybavení se podíleli dva umělci, řezbář a štafír Anton Suske z Mimoně, který byl autorem hlavního oltáře a kazatelny a Anton Donat, jenž namaloval na hlavní oltář obraz Rodiny Kristovy, shromážděné kolem sv. Anny s Ježíškem na klíně. U Anniných nohou klečí P. Maria a v pozadí stojí sv. Josef se sv. Jáchymem, který rukou podává vinný hrozen.5)
Oba jmenovaní umělci se však sešli při společné práci již krátce před tím v letech 1782 a 1783 ve Frýdlantu, při renovaci interiéru kostela Nalezení sv. Kříže.6)
V nedokončeném a teprve roku 2013 publikovaném soupisu památek Frýdlantska architekt a historik umění Karl F. Kühn zaznamenal pouze jediný, právě výše zmíněný oltářní obraz Antona Donata v kostele sv. Anny v Andělce. Autorství dalšího obrazu vyšlo najevo díky rozsáhlé výstavě, jež byla podstatnou součástí letošního bohatého kulturního léta v Oblastní galerii v Liberci a byla věnována slavnému chrastavskému rodáku, malíři Josefu Führichovi.
Pro milovníky betlémů je malíř Josef Führich známým, obdivovaným umělcem, který ovlivnil zásadním způsobem betlemářskou tvorbu. Pavla Machalíková, hlavní autorka výstavy a monografie "Josef Führich (1800-1876). Z Chrastavy do Vídně." se důkladně zabývala zázemím rodiny Führichovy.7) Vyzdvihla vliv otce Wenzela Führicha na umělecké směřování nadaného syna a doložila rovněž v literatuře často zmiňované umělecké začátky spojené s betlemářstvím - jednak betlémovými figurami a jejich kresbami od Wenzela Führicha, jednak obrazy s námětem Narození Páně a Klaněním pastýřů od obou autorů. Tak se při instalaci v galerii vedle sebe ocitly tři kresby oltářních obrazů, jedna od Führicha otce (Narození Páně) a dvě od syna Josefa (Nanebevstoupení Páně a Svatá noc). Na posledně jmenovaném akvarelu jsem si vlevo nahoře všimla poznámky v němčině: "Nakresleno ve Frýdlantu v kostele 16. března 1816" a více vpravo "podle Donata". Führichovy iniciály "J.F." byly na výstavě zakryty paspartou, ale v katalogu jsou dobře čitelné.
To však nebyl konec radostných zjištění. Obraz Narození Páně s Klaněním pastýřů od Antona Donata, který byl předlohou kresby J. Führicha, se dochoval a je majetkem litoměřické diecéze. A ještě něco. Při pohledu na sv. Rodinu na kresbě se mi maně vybavila jiná sv. Rodina, a to z papírového betlému ve sbírkách Městského muzea ve Frýdlantu v Čechách. Frýdlantský betlém byl poprvé vystaven v Senátu v prosinci roku 2009. Pozoruhodný, ne zcela jednotný soubor figur (20 figur s lidskými postavami, 5 figur zvířat, P. Maria a Josef v. 42 cm) okamžitě vyvolával otázku po předloze, podle které byl pravděpodobně namalován. Panna Maria s trochu "dlouhou" vztaženou levou rukou, svírající cíp pleny, s Ježíškem v téměř identické poloze v jeslích pravoúhlé konstrukce jako na obrazu, je však v betlému adorována jinými pastýři. Mezi betlémovými figurami jsou zato Tři králové (dvojice králů s pážaty zleva, v. 88 cm, král s pážetem zprava v. 64 cm), kterým schází Tříkrálová P. Maria.
V důsledku odstranění jeslí z kostelů po roce 1784 se začaly zavěšovat podle liturgického kalendáře na hlavní oltáře v kostelech obrazy. V chrámu Nalezení sv. Kříže jistě museli mít též obraz pro svátek Zjevení Páně, na němž vzdávali hold P. Marii s Ježíškem na klíně Tři králové, obraz se však zatoulal neznámo kam. Možná Tři králové z frýdlantského betlému pomohou tuto malbu časem odhalit a identifikovat.

1) ANDĚL, Rudolf. Frýdlantsko: minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor / vedoucí autorského kolektivu Rudolf Anděl a Roman Karpaš. Liberec: Nakladatelství 555, 2002, s. 48. ISBN 80-86424-18-9
2) Diecézní archiv Litoměřice, Fond římskokatolický farní úřad Frýdlant v Č., kart. 31/77, 1747-1921
3) Státní okresní archiv Liberec, Osobní fond Julius Helbig, Collektaneen zur Geschichte der Stadt und des Bezirkes Friedland i. B., gesammelt von Julius Helbig, Band I.,III.,V., nezprac. fond.
4) SMETANA, Jan. Jiřetín pod Jedlovou - 450 let města v Lužických horách. Jiřetín pod Jedlovou: obec Jiřetín pod Jedlovou, 1998, s. 191. ISBN 80-238-2811-8
5) KÜHN, Karl Friedrich. Verzeichnis der kunstgeschichtlichen und historischen Denkmale im Landkreis Friedland / napsal Karl Friedrich Kühn; editorka Kristina Uhlíková. Praha: Artefactum 2013, s. 88. ISBN 978-80-86890-59-3. Edice Fontes historiae artium; 15
6) LANZ, Josef. Weihnachtskrippen im Friedländischen. Friedländer Heimatbrief, Dezember 1968, s. 4
7) MACHALÍKOVÁ, Pavla. Josef Führich (1800-1876): z Chrastavy do Vídně=Joseph Führich (1800-1876): von Kratzau nach Wien/Pavla Machalíková, Petr Tomášek. Praha: Národní galerie v Praze ve spolupráci s Oblastní galerií Liberec, 2014, s. 26n. ISBN 978-80-7035-554-1 (NG) 978-80-87707-08-1 (OGL)