PILNÝ ŘEZBÁŘ A SBĚRATEL JOSEF HALDA
VYSTAVOVAL VE CHVALECH
Milan Zábranský

Když jsem byl pozván koncem listopadu na vernisáž Haldovy výstavy na Chvalskou tvrz, netušil jsem, co uvidím. Ale stálo to za to.

Ve 22. čísle našeho časopisu v roce 2010 byl publikován článek Hřebečský betlém s příběhem Annenruhe od autora výstavy, ve kterém píše o svých záměrech a důvodech, proč se do něj pustil. Původně mělo jít o čistě "ženský" betlém, kde jediní dva muži měli být sv. Josef a Ježíšek, jako protipól ke králickým betlémům, kde bývá minimum ženských postav. K tomu byl přidán ještě další projekt - příběh Annenruhe z Moravské Třebové, zobrazený jako křížová cesta se 14 zastaveními. Zde musím přidat krátký obsah příběhu, který čtenáři už možná zapomněli nebo tehdy ještě našimi čtenáři nebyli:

Na slavnosti ostrostřelců se setkali a vzájemně zamilovali Anna Glaserová (*1801 - †1824) s Josefem Herknerem (*1794 - †1838). Anna se ale musela vdát za rychtáře Franze Gromese. Po roce Anna umírá a Herkner s pomocníkem ji vykopou z hrobu a odnesou na blízký kopec Kreuzberg, kde ji pochovají v jeskyni a v okolí zřídí překrásnou zahradu. V divadelní verzi příběhu končí Herkner svůj život výstřelem z revolveru, ale ve skutečnosti se to stalo až o 13 let později, kdy už byl podruhé ženatý. Ovšem únos mrtvoly se potvrdil, když byl nalezen Annin hrob prázdný a při těžbě pískovce na Kreuzbergu se našla kostra ženy s blond vlasy v černých hedvábných šatech.

Tento příběh spolu s hřebečskou kulturou a folklorem uchvátil autora natolik, že původní betlém, popisovaný ve zmíněném článku z roku 2010, rozšířil z 200 na 1400 postav. Figurky asi 7 cm vysoké, řezané v králickém stylu, jsou rozmístěné na ploše asi 7 x 2 m. Uprostřed stojí klasický chlév s Narozením, daráky a velmi bohatým tříkrálovým průvodem. A okolo jednotlivá zastavení příběhu: seznámení milenců, Annina svatba a pohřeb, přenesení mrtvoly do jeskyňky, sebevražda Herknera až po výstup obou milenců po laně na nebesa plná andílků s všemožnými hudebními nástroji. Zbývající prostor vyplňují tři oddíly ostrostřelců, skupiny krojovaných žen, profesních ženských spolků, houfy stojících a ležících oveček, stromy plné ptáků a kulisy nejrůznějších budov. Ctižádostí autora je zobrazovat skutečné kroje z Hřebečska, které stále studuje, a betlém o další krojované postavičky rozšiřuje.

Zatímco velký betlém je svým tématem i zpracováním ojedinělý, druhá část výstavy, kterou tvoří kolekce obrazů andělů a několika svatých, je u nás úplnou raritou. Ze svých četných cest
botanika a projektanta botanických zahrad v Jižní Americe si je přivezl z horských oblastí Bolívie. Jde o obrazy namalované španělskými misionáři v 17. a na počátku 18. století. Andělé jsou zobrazení jako barokní šlechtici s nejrůznějšími zbraněmi v bojovém postoji nebo hudebními nástroji se znakem příslušnosti k andělům - křídly. Více jak 60 obrazů na plátně vytvořené malíři s různou znalostí techniky malby od naivních přes amatérské až po profesionální tvůrce okouzlilo všechny diváky. Samostatné povídání by si pak zasloužil popis transportu obrazů do Čech.

Za zmínku stojí i neformální a veselý průběh vernisáže, kdy se zaplněné podzemí Chvalské tvrze otřásalo smíchem.