RYCHNOVSKÝ SOUKENICKÝ BETLÉM DOKONČEN

Jan Tydlitát

V roce 1999 se na podnět rychnovského okresního úřadu a Muzea Orlických hor pustila sedloňovská ilustrátorka a řezbářka Jarmila Haldová do realizace náročného projektu, který dostal název Rychnovský soukenický betlém. Do reliéfní řezby rychnovského kolowratského zámku a chalup v podzámčí umístila dům na Starém náměstí, do jehož podsíně situovala svatou Rodinu s oslem a volkem, k níž z obou stran přicházejí daráci. Do známého biblického obrazu zakomponovala příběh, jak rychnovští soukeníci zhotovili pro Ježíška kabátek. Realizovaná událost měla připomenout významné období 14. až 19. století, kdy město proslavilo sukno, jehož výrobou a distribucí získalo po určitou dobu označení Rychnov soukenický. Po pečlivém studiu zhotovila autorka figurky, ztělesňující všechny fáze výroby od chovu ovcí, stříhání vlny, její praní, spřádání, stáčení na cívky a tkaní na dřevěném stavu. Pokračuje pak praním sukna, počišťováním a barvením, sušením a vypínáním až po vlastní stříhání látky. To vše se odehrává na nábřeží řeky Kněžné, okolo tkalcovské chalupy Horákových s funkčním stavem a s využitím soukenických rámů podél řeky i kádí s lidskou močí používané po ohřátí k praní vlny i hotového sukna. Nad pracovitými soukeníky, jejich ženami a nezbednými kluky se v horním patře betlému vypíná kolowratský zámek, kostel Nejsvětější Trojice, piaristické gymnázium a další část města s nejstarším kostelem svatého Havla. Nejsou to ale jen soukeníci. Mezi daráky nemůže chybět známá postava té doby, slavná kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová s bábovkou, kantor se svými zpěváčky, profesor piaristického gymnázia, ponocný ve službě a jméno města je potvrzeno i pannou na jelenu z jeho znaku. Tato skvělá polychromovaná dřevořezba byla po čtyřletém úsilí dokončena v roce 2002 a stala se chloubou vánočních výstav betlémů nejen v Rychnově ale v celém regionu a dokonce i v zahraničí. Jako organizátor rychnovských výstav jsem vždycky s obavami sledoval ukládání betlému do přepravek a pak jeho spočinutí v depozitáři, kde po více jak 10 měsíců ležel bez užitku a čekal na další vánoční čas. V těch letech ho autorka obohatila o budovu Nedvídkova mlýna, malíře Lumíra Nedvídka, Ivanskou skálu s postavami poustevníka Ivana a vodníka Kristiánka. Betlém se každoročně stával centrálním exponátem rychnovských výstav a začalo jednání o jeho dalším osudu. V roce 2012 se díky smluvní dlouhodobé zápůjčce podařilo prosadit jeho umístění ve speciální čtyřmetrové vitríně v nové hale budovy Městského úřadu, kde se stal trvalou chloubou města. Koordinoval jsem celou akci od zhotovení náročné vitríny přes další dřevořezby, kdy Jarmila Haldová spolu s manželem Josefem musela vytvořit další dřevěné kulisy stromů a domalovat hory, louky, lesy a plochy, které betlém při výstavách nepotřeboval. Během několika dní byl tak soukenický betlém díky náročné a složité konstrukci, jež je dílem ing. Vladimíra Homolky, zasazen do krajiny, ohraničené Nedvídkovým mlýnem, lesem Včelným, soutokem řeky Kněžné s Javornickým potokem přes celé podzámčí až po dnes již neexistující hospodu Na Burku. Ing. Vladimír Homolka se se mnou podílel na všech rozsáhlých rychnovských expozicích betlémů a spolupracuje se mnou dodnes na výstavách v kvasinském zámku.   

Do loňského roku byla vitrína ještě dvakrát otevřena, aby mohl být betlém obohacen o další postavy. Dostalo se na významné osobnosti města, jakými byli František Martin Pelcl, první profesor české řeči a literatury na pražské univerzitě, radní Jan Alois Sudiprav Rettig, vlastenec a manžel slavné kuchařky, překladatel z antických děl Otmar Vaňorný, spisovatel Karel Poláček a pět kluků z jeho slavné knížky Bylo nás pět, klavírista Rudolf Rokl a legenda Semaforu Jiří Šlitr. Nechybí sběratel lidových tanců Josef Vycpálek, kronikář a etnograf Josef Korejz - Blatinský, první poválečný starosta František Handl s manželkou Marií, konzervátorkou rychnovského muzea a významný místní fotograf František Šmika. Mezi nové přírůstky patří také mlynář, rybář a mistr cechu soukenického s atributy cechu a cechovním pohárem užívaným při svátku - soukenických douškách. Jarmila Haldová nezapomněla ani na čerta s balvanem, kterého podle pověsti potrestal poustevník Ivan. Nápisem zachovaným na Ivanské skále připomněla místo tajných shromáždění českých bratří v době pobělohorské. Nemůže chybět ani nezbytně důležitý fakt podmiňující kvalitu rychnovského sukna - výkup lidské moči a její uchovávání v kádích, jichž je v kulisách betlému hezké množství, dokonce jednu z nich jeden z rychnovských kluků bezplatně doplňuje. Celý rozsáhlý exponát plní zároveň skvělou naučnou funkci, protože po celé délce pod spodním okrajem vitríny jsou na úzkém pultíku vyobrazeny všechny postavy s vysvětlením jejich funkce a pracovní náplně. Významné osobnosti jsou opatřeny číslem, kterým jsou představeny. Soukenický betlém tak není jen obyčejným betlémem, jakých máme bezpočet, ale zajímavým průvodcem dávnou i nedávnou minulostí, na níž bychom nejen neměli zapomenout, ale jíž bychom si měli provždy vážit.