ZDENĚK RYKR

Milan Zábranský

Malíř, sochař, grafik, kreslíř, reklamní designér, scénograf Národního divadla a žurnalista Zdeněk Rykr se narodil 26. října 1900 v nádražní budově v Chotěboři, v rodině úředníka severozápadní dráhy. Jako sedmiletý se s rodiči přestěhoval do Kolína, kam byl přeložen jeho otec. Zde prožil školní a studentská léta. Po maturitě na reálném gymnáziu nebyl přijat na AVU, a tak si zvolil filozofickou fakultu s obory dějiny umění a archeologie, které zakončil v roce 1924 doktorátem. Avšak stále se výtvarně zdokonaloval jako samouk.

Od 20. let působil také jako žurnalista, podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony, v letech 1930-31 redigoval časopis Domov a svět, díky svým ostrým kritikám a díky protichůdným postojům nebyl ve 20. a 30. letech příliš oblíbený a s devětsilskou generací bývá tedy spojován spíše jako jakýsi outsider či osamělý běžec nebo také jako černé svědomí avantgardy.

Jeho tvorba je přitažlivá záměrnou rezignací na jeden stylový modus. Malíř, dodneška stále poněkud zapomenutý, tvořil expresionisticky, realisticky, kubisticky, ale též v duchu novoklasicismu, smyslového realismu, neofauvismu, abstrakce, surrealismu, vytvářel koláže i asambláže, ale také plastiky a objekty. Byl současně konzervativní i avantgardní. Zpočátku vystavoval jako host s Tvrdošíjnými, později měl několik vlastních výstav a podařilo se mu vystavovat v pařížském Salónu nezávislých, kde sklidil oproti rodné vlasti velké úspěchy.

Rykr přitahuje ale také oscilací mezi moderním uměním a reklamní činností. V roce 1921 začal vytvářet obaly a propagační letáky a plakáty pro Maršner-Orion, později Orion, jednoho z největších výrobců čokolády a cukrovinek v meziválečném Československu. Dodnes je na obalu tyčinky Kofila využíván jeho původní návrh z roku 1934, na kterém si sedící mouřenín vychutnává šálek kávy. Pro čokoládovnu také vytvořil modrou hvězdu Orion a logo v psacím písmu. Dále také tvořil pro firmu Baťa, kolínskou rafinerii petroleje, Čedok, Škoda či pro Kávy Kulík.

A sem patří i jeho tvorba reklamních betlémů, o které se však v oficiálních zdrojích nikde nepíše. V době asi před dvaceti lety se začala PhDr. Jiřina Hánová zaobírat reklamními betlémy, které jsme si definovali jako papírové betlémy, kde jednotlivé postavy nesou výrobky propagované firmy jako dary Ježíškovi. Většina z nich, až na výjimky, jako např. betlémy M. Kvěchové Fischerové, není signovaná. Ale na jednom z nich si paní doktorka všimla na zábradlí u stáje nenápadné značky Rr. Nedalo velkou práci zjistit, že jde značku používanou právě malířem Rykrem. Šlo o reklamní betlém "Hradecké cikorky a žitné kávy", která existuje ve dvou variantách, a ještě úplně stejný betlém rovněž ve dvou variantách má "Brandýská cikorka a žitná káva", lišící se jen reklamou na zadní straně. Na žádném z nich už není žádná značka, ale stejný kreslířský rukopis, velmi podobné skupiny postav a zvířata napovídají, že jde o stejného autora. Nápadná je také hromada výrobků položená před jesličkami, která je ve všech čtyřech variantách vždy jiná a v žádných dalších betlémech nepoužitá. Je dokonce možné, že je autorem i dalších reklamních betlémů, stejně, jakože některý z betlémů je jen napodobenina jeho práce. Tak se snad podařilo odkrýt autorství jednoho z výborných jesličkových autorů, který tuto činnost nedělal pro svou slávu a prestiž, ale z prostého důvodu snadné obživy. A že byl v oboru reklamy opravdu velmi úspěšný, svědčí jeho finanční situace, protože si mohl dovolit vybrané oblékání i časté cesty do ciziny.

Začátkem 30. let se oženil s prozaičkou a publicistkou Miladou Součkovou (1899-1983). Bohužel svůj život ukončil skokem pod rychlík na Barrandově dne 15. ledna 1940. Důvodem mohla být obava, aby se nedostal do rukou gestapa. Údajně napomáhal několika židům, ale o tom však nebyly nalezeny žádné doklady.

Zpracováno za použití internetových pokladů