KOSTELNÍ BETLÉMY NA PRAŽSKÉM ŽIŽKOVĚ (1. část)

Jan Roda

Jednou z dominantních staveb pražského Žižkova je kostel sv. Prokopa. Není to stavba příliš stará. Kostel byl dostavěn v roce 1903 jako trojlodní chrám, dle návrhu architekta J. Mockera. V roce 1911 byl do farního kostela jmenován farářem pater K. Procházka, vzdělaný kněz s láskou k národopisu. Jesličkáři jej znají jako autora knihy "O betlemech".

V pamětní knize farního kostela je s důkladností popsáno slavení Kristova narození: "Ve výklenku u dveří se staví Jezulátko, po stranách po třech stromkách, vzadu v hlavách jeden stromeček, úhrnem sedm stromků, v ceně kolem 20 korun. Pokladnička se připojí na milodary. Koledy na kůru se zpívají od Božího Hodu až do Hromnic."

Poklidné časy prvních let 20. století byly narušeny válečným běsněním, a to se odrazilo i v životě farnosti. Mladí muži odcházeli na frontu, na Žižkově byl zřízen lazaret, přibyly vojenské pohřby. V roce 1914, 1915, 1916 farář Procházka k žádosti konal promluvy u vánočního stromku k vojínům ve vojenském lazaretu, umístěném v sokolovně. K nadílce vždy věnoval farář 10 - 20 korun.

Někdy kolem roku 1922 si farnost objednala u kutnohorských řezbářů chrámové jesle. V pamětní knize je o tom krátký zápis: Dřevěné figurky sv. Rodiny z našich jesliček řezal dle reliefu starobylého z terracotty xxx osob - řezbář Charvát z Kutné Hory. Na jiném místě je krátká zmínka: Jesličky řezal Charvát z Kutné Hory.

Jesličky byly zhotoveny podle vzorníkové předlohy a jistě takto, až na drobné odlišnosti, vypadaly. Dochoval se i snímek svaté Rodiny se dvěma pastýři.

Kutnohorští řezbáři odvedli kvalitní práci, dodali celek, který je opravdovým scénickým obrazem Kristova narození. S odvedenou zakázkou byl spokojen i pan farář a napsal do Kutné Hory krátký děkovný dopis.

Proč jej adresoval panu B. Bekovi, řezbáři v Kutné Hoře? Je známo, že F. Charvát po jistou dobu u pana Beka pracoval, než se osamostatnil. Byl tedy v roce 1923 asi pan Charvát ještě zaměstnancem u Beků, i když měl již zapsanou svoji živnost. Uplynulo dalších, zhruba patnáct let a farnost počala spolupracovat s pražským sochařem, profesorem Damiánem Pešanem.

Ten pro kostel vyřezal v roce 1934 sochu sv. Terezie a sv. Josefa. Dostal i zakázku na začlenění Charvátových jeslí do samostatného vedlejšího oltáře. Pan D. Pešan se zakázky ujal a provedl návrh, který byl později realizován.

Na návrhu vidíme oltářní mensu, na které stojí skříň obloukového tvaru. Křídla skříně jsou zdobena scénou "Zvěstování Panně Marii". Po otevření skříně o vánočních svátcích můžeme na vnitřní straně dveří číst text české koledy. Skříň, trochu těsně, obepíná Charvátův betlém. Figury se pak staví na oltářní menzu. Po odstrojení betléma je pro figury určen prostor pod oltářní menzou.

Provedení oltáře je velmi precizní a můžeme konstatovat, že i praktické. Manipulace s betlémem je minimální. Být autorem jeslí, cítil bych se asi ukřivděně. Leč čas vše urovnal a betlém v této podobě stojí již osmdesát let k radosti farníků. Do pamětní knihy je vložen dobový snímek jeslí. Prakticky je totožný s dnešním stavem. Nelze vyloučit, že za poměrně dlouhou dobu byla některá z figurek "odkloněna" a pak nahrazena jinou, podobnou. Kutnohorští řezbáři řezali figurky v "národní stylu" s velkou opakovatelností.

V roce 2018 bylo autorovi těchto řádek umožněno si oltář důkladně prohlédnout. Bylo zjištěno, že v jeslích se nalézá svatá Rodina od D. Pešana, autora oltáře. Figurka Ježíška je signována s datací 1940. Proč k tomu došlo, se dnes již nedozvíme.

Prameny: vlastní terénní průzkum, pamětní kniha farnosti sv. Prokopa (Archiv hl. m. Prahy), soukromý archiv z pozůstalosti po B. Bekovi v majetku P. Roseckého, vnuka Bohumila Beka.

Poděkování za konzultace PhDr. D. Hoblovi z Kutné Hory.