MECHANICKÉ DIVADLO

Čas letních dovolených nebývá vhodnou dobou k poznávání nových betlémů. Více to turistu láká k vodě, třeba i takové, která je nápaditou okrasou zámecké zahrady Hellbrunnu, na samém okraji města Salcburku. Právě zde můžeme, mimo jiné, uvidět zajímavé dílo, které sice není betlémem, ale v mnohém se mu podobá. Nebyl původní záměr postavit velké barokní jesle? Nepřála tomu doba? To dnes již těžko zjistíme.

V menším zděném objektu, jehož architektura koresponduje s pavilony zámecké zahrady, je umístěn důmyslný skvost dovednosti našich předků. Jedná se o miniaturní pohyblivé divadlo, navíc ozvučené varhanní hudbou. Pohon mechaniky a varhan zajišťuje zde všude přítomná energie vodního proudění. Do barokních kulis města je vloženo 245 figurek, umně vyřezaných. Sto sedm postav je pevných, zbytek pohyblivých. Pohyb zajišťují otáčející se disky, převody a táhla. 

V roce 1746 začal se stavbou působivého divadla dělník ze salin, Lorenz Rosenegger z Halleinu. O šest let později se scéna rozpohybovala do dnešní podoby. V mechanickém divadle jsou ztvárněny scény z barokního maloměsta, varhany zajišťují hudební doprovod. Kolem paláce panuje čilý ruch. Řemeslníci předvádějí svoji práci, občané procházejí uličkami. Při pečlivém prohlížení objevíme postavy sedláků, tesaře, řeznický krám i palácovou stráž. Překvapí nás komedianti s medvědem i dechová hudba. Mechanické divadlo je zrcadlem společnosti 18. století. Z poznaných pramenů se zdá být pravděpodobné, že na figurální části dále spolupracovali sochaři - řezbáři Bartholomew Pföll, Josef Georg Frieß, Johann Georg Roß a Josef Strasser.

Pozn.: text byl sestaven z internetových odkazů.