BETLÉM Z JIZERSKÝCH HOR

Milan Maršálek

(Výtah z rozsáhlé badatelské a restaurátorské zprávy našeho člena.)

Betlém v čp. 48 ve Ferdinadově (Hejnice) byl pravděpodobně největším pohyblivým betlémem v Jizerských horách. V roce 1946 zaujímal tvar nepravidelného čtverce o ploše asi 4 x 4 m. 

Největší papírové figury v popředí měřily kolem 65 cm a některé se do betléma dávaly jen v určité sváteční dny. Jesličky byly dřevěnou stavbou, největší v prostoru, červenošedé barvy s doškovou střechou. Uvnitř byla vyřezávaná svatá Rodina ve výšce asi 23 cm. Nad jeslemi se vznášel papírový anděl. Směrem od diváka se ostatní figury zmenšovaly a přibývalo papírových. Většina figur a staveb do hloubky téměř dva metry byla pohyblivých. Nejmenší postavy, a zejména zvířata v pozadí, byla veliká jen 2,5 cm.

Výsledný dojem umocňovalo osvětlení z pozadí, kdy světlo vycházelo za horami dole vlevo a přes zenit zapadalo vpravo dole. Mělo vytvořit dojem vycházejícího a zapadajícího slunce v namalované krajině. Do chodu se betlém uváděl pomocí hodinového stroje z věžních hodin, který byl vpravo pod závěsem. Když se mechanismus dal do pohybu, bylo slyšet klapání, ťukání, troubení, cinkot a mnoho dalších zvuků, které jednak způsoboval samotný mechanismus, ale současně šlo o zvuky doplňující atmosféru pomocí měchů, zvonků a dalších zařízení. Při pohledu zpředu upoutalo množství vodopádů, potoků a říček, které vyvrcholilo dvěma rybníky skutečně zaplněnými vodou. V nich plavaly lodičky a rybáři chytali ryby. Byla zde i tehdy tradiční kachnička z plastu.

O historii vzniku betlému mnoho nevíme. Traduje se, že jeho tvůrcem byl Gustav Augsten, který betlém udržoval až do své smrti v roce 1949. Zpráva o popisu starožitností na Frýdlantsku uvádí, že zde je několik set figur, většinou pohyblivých.

Poněkud více nám napoví dochovaný materiál. Betlém byl několikrát přestavován. Můžeme předpokládat, že nejprve to byl větší domácí betlém bez pohybu. V další fázi byl rozšířen a doplňován o pohyblivé díly. S tím pravděpodobně souviselo i osvětlení prostoru i některých objektů. V poslední fázi byly doplňovány velké stavěcí figury, zejména Krista, určené pro daný svátek.

Nejstarší dochovaný papírový materiál je malován v duchu nazarenismu podle dobových předloh zkušeným betlemářem. Figury měly dřevěné zapichovací lišty velmi pečlivě lepené a přiřezávané. Můžeme soudit, že vznikly před rokem 1900.

Další období by sneslo označení krásní lidé i zvířata. Figury jsou střední velikosti, mimořádně pečlivě provedené co do vysekávání i kresby. Jsou na betlemářsky pořizované lepence zpravidla ze 6-7 listů odpadového papíru, z něhož poznáme, že se jednalo o staré účetní knihy, reklamy na umělecké (betlemářské) potřeby a další materiál. Zhotovitelem byla firma, resp. odborná dílna, odborník, kde můžeme předpokládat velkou zkušenost s malbou, nejspíše na porcelán nebo sklo. Tento názor dokládá i fakt, že (z důvodu omylu při objednávce nebo pro poškození) se některé figury zachovaly v duplicitním provedení, které je téměř identické. Papírové figury nejsou většinou vyřezávány ševcovským nožem, jak se obvykle traduje, ale jsou vysekávány tvarovanými dláty na způsob zpracování kůže. To je zřejmé zejména u stromů. Na některých z nich je z reversu uvedena cena.

Jejich vznik můžeme klást do období kolem roku 1900, poslední snad z meziválečného období. U nich je již zřejmé, že byly pořízeny pro pohyblivé použití.

Se zavedením elektřiny ve Ferdinandově (po roce 1921) můžeme spojovat poslední velkou přestavbu, kdy byl betlém rozšířen nejméně o dva metry. Byl také doplňován o vyřezávané polychromované figury z rukou G. Augstena (?). Byly pořízeny nové velké jesličky i se sv. Rodinou. Zde je opět patrné, že část nejdůležitějších vyřezávaných figur pocházela z profesionální dílny, a jen některé byly dílem uváděného autora. I když i zde je hranice velmi proměnlivá. Téměř stejné zdejší figury najdeme i v jiných betlémech na Frýdlantsku, nebo zde původně bývaly. I když zohledníme dvacet pět let údajného vzniku betlému, je tak evidentní rozdíl v rukopise tvůrce, že jen těžko můžeme uvažovat o tom, že Augsten byl současně tvůrcem kreslených postav pastýřů, miniatur velbloudářů, vyřezávaných postav svaté Rodiny a současně naivních figurek rybářů nebo kresbiček některých zvířat.

Zvláštní skupinu tvoří figury malované na papíře a nalepené na tenkou desku, resp. překližku, která byla vyřezána. Většinou jde o figury se složitým pohybem.

Pamětníci uvádějí, že v meziválečném období byl betlém takovou atrakcí, že v době vánoc řada saní přijíždějících návštěvníků sahala až k mostu. V domě voněl klih a Augsten najímal zvláštního pomocníka k natahování a spouštění atrakce.

Betlém byl velice poruchový a vyžadoval neustálou údržbu. Augsten řešil zasekávání figur přidáváním dalších závaží (většinou z olova), čímž docházelo k přetěžování těchto pohyblivých části a jejich častému ulomení. V pozdější době je patrná i stále menší pečlivost při práci, zamazání figur od klihu. Na druhou stranu mazání soukolí olejem a petrolejem zabránilo působení dřevokazného hmyzu.

Po roce 1949 se opravy a údržba ještě zhoršily. Mezi opraváře patřil mj. hodinář Šikola z Raspenavy. Odstranění závady bylo často spojeno s odstraněním celé figury, nebo i celého stroje.

V roce 1987 byla část figur ukradena a rozprodána, zbytek rozšlapán a jinak devastován. Teprve zbylé torzo bylo převezeno do depozitáře sběratele.

Na dochovaných stavbách je zřejmé, že tvůrce používal jakýkoli materiál, který byl právě po ruce. Poznáme z nich, že jde o obaly firmy Schicht Ausig, nebo že využil třeba ručně psanou směrovku Umleitung. Zatím jsme ale nenašli datum. Největší papírové figury jsou vytvořeny na tovární lepence. Dochované trojrozměrné figury vykazují rozdílnou úroveň zpracování. Od profesionálních prací zkušeného řezbáře, přes pravděpodobně "dílenské" figurky, až po naivní postavičky.

Nejzajímavější součástí jsou pohybové mechanismy. Vesměs jsou velice profesionálně zhotovené a případ od případu představují i rozdílná řešení. Najdeme zde modelové příklady přenosu pohybů, které kolem roku 1900 byly ještě běžně využívány ve výrobě, v manufakturách a továrnách (hamr, provazové rozvody do vyšších pater v N. Městě pod Smrkem, vačky, vahadla, palcová soukolí, pružiny atd.). Současně jsou na nich patrné opravné zásahy velmi hrubým způsobem. Těchto mechanismů se dochovalo asi 55. Dá se předpokládat, že jich nebylo více než 60 - číslo je orientační, neboť v některých případech není zřejmé, co všechno chybí, nebo zda se nejedná o jeden stroj různě roztržený. Z toho by se dalo usuzovat, že původně bylo v betlému kolem 300-400 pohyblivých figur a zvířat. V současné době je zakonzervováno přes 100 figur pohyblivých i nepohyblivých, kolem 200 zvířat a asi 150 stromů. Samotná evidence je velmi složitá, neboť některé figury nebo jejich části jsou připojeny ke strojům, jindy jsou jen volně. Cílem ovšem je vrátit správnou figuru ke správnému stroji, což vůbec není jednoduché. Předpokládaný počet je tedy minimální odhad.

V současné době jsou dostupné díly očištěny, kompletovány a připravovány pro opětovné sestavení celku.