NĚCO Z DOBY PŘEDBETLÉMOVÉ
Bohumil Dušek
Doba uvedená v titulku není žádný oficiální název. Chápu tím období od narození Ježíše Krista do vytvoření prvního betlému. Trvala dlouho, více jak patnáct století.
Naše betlémy jsou odkazem na začátek, takže hlavní postavou našich betlémů je Ježíšek. Nevím, jestli si všichni obdivovatelé betlémů uvědomují, že Ježíšek je Ježíš Kristus, jehož zobrazení na kříži (krucifix) bylo nejen v kostelích, ale i v každé katolické rodině. Mimochodem, krucifix je nejvíce frekventovaným náboženským symbolem v křesťanském světě. Postava Ježíše Krista je tak složitou osobností, že o něm by měl psát renomovaný odborník, kterým já nejsem. Omezím se proto jen na několik osobních poznámek a otázek.
Začnu předpokladem, že Ježíš byl reálnou osobností. Je to prokázáno v několika písemných materiálech, mimo jiné i v Koránu, kde se zmiňuje jako prorok, ovšem daleko méně významný, než byl Mohamed. Tito prorokové neprorokovali co nastane, ale spíše se zabývali tím, co udělat, aby budoucnost byla lepší. Ježíš putoval po Judeji, nabádal lidi k lepšímu životu jak reálnému, tak duševnímu, ale v podstatě bojoval proti existujícímu stavu. Snad konal i zázraky, které jsou tématem odborných i laických diskuzí. Ale vůbec se nemluví o tom, co já si neumím vysvětlit. Ježíš kázal v přírodě, která tehdy byla opravdu přírodou. Ptáci zpívali, ovce bečely, vlny v jezerech šplouchaly a okolo Ježíše se shromáždily stovky lidí. A předpokládá se, že přítomní Ježíše slyšeli. Jak by se jinak dalo ovlivnit tak velké množství lidí, aby vznikla nová a početná církev? Ale jak to, že slyšeli? A nešlo o žádný Ježíšův křik, ale o normální hovor. Ale asi ani křik by moc nepomohl. Zázrak? Nějaké mimosmyslové vnímání? No, nevím.
Datum narození Ježíše a jeho mládí jsou dost neurčité. Pár údajů lze nalézt v evangeliích Matouše a Lukáše, ale moc se toho přesně neví. Myslím si, že betlém představuje jakousi časovou zkratku delšího období po narození. Za fakt lze snad přijmout, že Josef s Marií se šli evidovat při soupisu obyvatelstva. Na toto byla dána dost dlouhá doba dvou let, takže nešlo o žádný spěch. S novorozeným dítětem a jedním oslíkem bylo prakticky nemožné někam dál cestovat. A i mudrci přišli později, i když se neví přesně kdy. Otázkou data narození se zabývala řada vědců, ale měli málo podkladů. Asi jedinou konkrétní věcí, která by se dala využít, byla hvězda betlémská. Ale co to bylo za jev? Postavení hvězd i planet bylo tehdy dost sledované, dochovaly se i záznamy, nyní lze vysledovat velice přesně pohyb vesmírných těles i v minulosti. V roce nula k ničemu významnému nedošlo. Žádná kometa, žádná konjunkce hvězd, žádná supernova. Při hledání podobných jevů došlo na několik výsledků data narození Ježíše - 10. roků p. n . l. (Josef Šuráň,
Hvězda betlémská a chronologie života Ježíše
Krista), 6 roků p. n. l. (Michael R. Molnár, Betlémská hvězda – odkaz mudrců), 7
roků n. l. (Jan Janula, Seznam aj.). Složitými výpočty dokonce byly určeny konkrétní
– ale různé - dny. Závisí to na předpokladu,
o který jev se jedná.
Jenže, co když žádná betlémská hvězda neexistovala? Zmiňuje se o ní jedině
evangelista Matouš v souvislosti s příchodem mágů. A v Jeruzalémě ji
nikdo neviděl. Vlastně ji viděli jen ti mágové, kteří za ní šli. Nebylo to jen
jakési podobenství? Pak by nemělo vůbec cenu něco určovat podle jakéhokoliv
nebeského jevu.
Problém mám i s našimi "Třemi králi". Matouš neuvádí ani jejich počet, ani
jejich jména, ani to, že by byli králové. Neumím si představit, že by králové
tří zemí (pravděpodobně v Mezopotámii) vyrazili spolu za neznámým cílem a
nechali svá království bez dohledu. V době, kdy každý vládce měl starosti
udržet se u moci, i když byl doma. Ale mohli to být vyslanci, učenci,
astrologové… Takže jestli mají být tři, nevíme, ale korunky na hlavě by asi mít
neměli. A ještě si musíme uvědomit, že jmenovaní evangelisté (nezaměňovat
s apoštoly) psali svá evangelia někdy ke konci 1. století, takže všechny
informace měli "z druhé ruky". Ale svátek Tří králů v kalendáři máme,
takže možná dříve nebyli, ale dnes je můžeme 6.ledna potkat na ulici. Třeba i
s velbloudem.
A poslední poznámka: slavení Vánoc, tedy narození Ježíše. Po tři století si křesťané slavnostně připomínali jen smrt a z mrtvých vstání, Velikonoce. Teprve ve 4. století římský císař Augustus stanovil, že se bude slavit narození Krista, a určil i den - 25. prosinec. Je třeba si uvědomit, že tehdy platil juliánský kalendář, který byl od roku 1582 nahrazován gregoriánským. Ten ovšem nepřijali pravoslavní, takže u nich se slavilo (a slaví) narození Krista podle původního kalendáře až 6. ledna. Takže kdy se Ježíš narodil? Myslím, že ne 25. prosince ani 6. ledna, ale nakonec to není pro betlemáře tak důležité. Zajímavé je, že termín Velikonoc byl stanoven jako pohyblivý svátek podle nebeského jevu, ale termín narození Krista byl stanoven konstantně, i když narození provázela hvězda betlémská, podle křesťanské věrouky významné nebeské znamení.
Jenže u nás je to tak, že o Vánocích nejvíce slavíme 24. prosince, na Štědrý den. Samozřejmě, protože smažený kapr a bramborový salát jsou zcela reálné a nelze o nich pochybovat!