O BETLÉMECH A BETLEMÁŘÍCH VE SLOVINSKU
Ivan Hejtmánek
Při mých krátkodobých pracovních cest a také později při delším působení ve Slovinsku (Slovenija - rozloha cca 20 tis. km2 s 2,2 mil. obyvatel) jsem měl možnost seznámit se kromě krásné přírody a skvělé kuchyně i s vynikajícími odrůdami vín. Také jsem poznal obyvatele měst i venkova, jejich mentalitu i národní tradice a zvyky. Blízké sousedství rakouských regionů Štýrska (Steyer) a Korutanska (slovinsky Koroške) i severní Itálie a historická příslušnost k rakousko - uherské monarchii vytvářela po staletí podmínky pro průnik kulturních tradic germánských, románských a slovanských. Již od 19. století až do dnešních dnů lze sledovat velmi přátelské vztahy mezi českými a slovinskými veřejnými a kulturními osobnostmi a institucemi. V minulosti jimi byly např. prezident prof. T. G. Masaryk a architekt a stavitel Jože Plečnik, spisovatel F. Grebič a Jan Neruda, Matija Matjar a B. Němcová a další. Významnou stopu zanechal ve Slovinsku a jejím hudebním projevu také dirigent Václav Talich. Ve většinově katolické zemi jsou, podobně jako v sousední Itálii a Rakousku, Vánoce i v dnešní přetechnizované době oslavou a připomínkou narození Krista. První zmínka o zobrazení Kristova narození je z roku 1644 z jezuitského kostela sv. Jakuba (sv. Jakov) v Lublani. Vliv italského a tyrolského umění je dodnes vidět v historickém kontextu výzdoby barokních církevních staveb. Také dosud zachované kostelní betlémy nesou známky tohoto vlivu. Především se zde velmi často z období baroka objevují, podobně jako u nás, obrazy "Narození Páně", ale také "Klanění pastýřů" a "Klanění Tří králů". Betlemářství (slovinsky stvarjanje jaslica), jako projev lidové zbožnosti, prostupuje historií od dob příchodu a působení misijních řádů, především jezuitů, dominikánů a františkánů. Z kostelů se podobně, jako v ostatních zemích na sever od Alp, šířily betlémy do šlechtických sídel a později do měšťanských domů. Na počátku 19. století pak vznikají domácí, převážně papírové rodinné betlémy. Ty tvořili zpočátku převážně profesionální umělci, např. Leopold Layer (1752 – 1828), který v posledním roce svého života namaloval jeden z nejstarších malovaných betlémů ve Slovinsku. Asi vůbec nejstarším betlémem, dochovaným z poloviny 18. století, je klášterní betlém z Velesova. Malíř, ilustrátor a sochař France Gorše (1872 – 1986) namaloval na dvou arších a vydal svůj betlém v roce 1942 ve Slovenčensem kalendarju (Slovinský kalendář). Později byl vytištěn ještě pětkrát. Byl v té době téměř v každé slovinské domácnosti v rohu místnosti nad stolem ve "svatém koutku". Také již zmíněný architekt Jože Plečnik (1872 – 1957) vytvořil betlém ve stylu svého architektonického vkusu. V městečku Tržič si můžeme prohlédnout "Tekecovi jaslice", jejichž autorem je Jože Bertoncej.
Živé znázornění příběhu narození Páně v pastýřských hrách, a také konec Kristova života ve hrách pašijových, má ve Slovinsku staletou tradici. Dodnes je v krasové jeskyni Postojenska jama (asi 55 km jižně od hlavního města Lublaně) každoročně, poslední týden v prosinci vidět herce Slovinského národního divadla z Lublaně v rolích postav Svaté rodiny, Tří králů a pastýřů, kteří v šestnácti obrazech působivě ukazují betlémský příběh. Magické prostředí jeskyně a 6 km dlouhá betlémská cesta (možno ji absolvovat i vláčkem), velmi barvitě představují děj spojený s příchodem Spasitele na svět.
Velký význam ve slovinském betlemářství zaujímají "Slovenske Narodne Jaslice". Malovaný betlém o 70 figurách, který v roce 1919 vytvořil z popudu Ivana Zormana, ředitele Národní galerie, slovinský umělec, restaurátor, ilustrátor a malíř Maksim Gaspari (*26. 1. 1883 v Selščaku nad Cerknicou, +14. 11. 1980 v Lublani). Jeho obrazy a ilustrace na více jak 500 pohlednicích přispěly k jeho velké popularitě. Osobní radost a nadšení nad vznikem společného státu Slovinců, Chorvatů a Srbů (Království SHS) v roce 1919 ho přivedlo k vytvoření národního betléma. Do slovinské krajiny s pozadím historického města Kranj zasadil Kristovo narození v tradičním prostém chlévě. Třem králům dal národní původ: jeden je Slovinec v kožichu s tulipány, druhý Chorvat (kterému vede koně páže v chorvatském kroji) a třetí je Srb, nebo Bosňan (páže je oblečeno do bosenského kroje). Za nimi kráčí mladý praporečník s vlajkou a nápisem SHS (Slovenija – Hrvatska – Srbija). V doprovodu jsou postavy v biedermeierovských krojích. Spolu s pastýři a zvířaty tvoří velice krásný a působivý obraz národní oslavy Božího narození. "Narodne jaslice" byly tištěny v Blažnikově tiskárně na šest archů papíru kamenotiskem, tedy litograficky barevně, a staly se velmi oblíbenými, neboť do té doby byly v prodeji pouze papírové betlémy cizí provenience, většinou dovezené z německých tiskáren. Gaspariho jaslice se prodávaly v arších, a také jako příloha časopisu "Domoljub", a byly cenově dostupné široké vrstvě obyvatel. V roce 2015 vytvořil Robert Kužnik, spisovatel, kulturní pracovník a rodák z Cerknice, repliku Gaspariho betléma v rámci uchování národního kulturního dědictví Slovinska. Tento betlém je zhotoven litografickým tiskem na topolové překližce o síle 4 mm, přesně podle nákresu Maksima Gaspariho. Figury jsou očíslovány (celkem 70 figur) a jsou opatřeny bodcem pro uchycení v podložce zhotovené z polystyrénu, pokrytého suchým lesním mechem. Dřevěná podlaha je potažena bavlněným plátnem. Motiv pozadí na papíru je převzat z jedné z Gaspariho pohlednic. Podstavec je přizpůsoben pro rodinný "svatý koutek", který je častý ve slovinských křesťanských domácnostech. Replika jaslic na deskách v životní velikosti byla vytvořena v roce 2019 na počest 100. výročí jejich vzniku. Tyto jsou nyní každoročně vystaveny ve vánočním čase v rodišti Maksima Gaspariho v Selščeku.
Tvorba betlémů jak vyřezávaných z lipového dřeva, tak keramických, textilních a dalších materiálů se vyznačuje dokonalým výtvarným pojetím. Často doplňuje dílo polychromie, která dává figurám biblický ráz. Bohatou sbírku více jak 500 betlémů slovinské i světové provenience (z 80 států) můžeme vidět v Muzeu jaslic ve vesnici Brezje v podhůří Julských Alp, nedaleko města Kranj. Muzeum se nachází v blízkosti kostela Panny Marie Pomocné v bývalé klášterní stodole. Také betlém vystavovaný v kapli sv. Juraje na Lublaňském hradě má svoji historickou cenu. Rovněž Šubičův betlém v Železniku pocházející z 19. stol. namalovaný na dřevěných deskách je příkladem slovinské malířské a řezbářské tradice a vřelým vztahem ke starému biblickému příběhu.
Slovenske narodne jaslice – Slovinský národní betlém Maksima Gaspariho v Muzeu betlémů v Brezje, umístěný ve slovinské světnici. V muzeu je okolo 450 betlémů a od roku 2018 také replika Gaspariho betléma z roku 1919 autora Roberta Kužnika. Popis Gaspariho betléma je v knize: Betlémy - kouzelné znamení Boží milosti (str.68-69) Brezje 2020. Archiv Studio Zibka.
Gaspariho národní betlém v životní velikosti