NAD BETLÉMEM HVĚZDA SVÍTÍ - VÝSTAVA BETLÉMŮ Z ÚSTECKÉHO KRAJE
Markéta Valtrová Kašparová
Výstava Nad Betlémem hvězda svítí, prezentující betlemářství Ústeckého kraje, probíhala od 28. listopadu 2025 do 15. února 2026 ve výstavních prostorách Regionálního muzea v Teplicích (RTM). Vánoční expozice představila betlémy z různých materiálů, a to jak historické, tak současné. Zastoupeny byly tradiční i netradiční materiály, například dřevo, papír, příze, cín či plast v podobě betlému vytvořeného pomocí 3D tisku. Dokumentace historické i současné podoby betlemářství patří k prioritním úkolům historického oddělení muzea. S tímto záměrem souvisí také systematické rozšiřování etnografické sbírky o betlémy a betlémové figurky.
Jedním z hlavních cílů výstavy bylo seznámit návštěvníky s bohatou historií krušnohorského a šluknovského betlemářství. V oblasti Krušných hor je tradice stavění betlémů doložena již v 17. století, zejména v kostelech a dalších sakrálních stavbách. Na konci 18. století se betlémy rozšířily i do lidového prostředí. Řezbářství a betlemářství zde úzce souviselo s hornictvím. V západní části Krušnohoří převládala řezbářská výroba betlémů, která místním obyvatelům poskytovala doplňkový zdroj obživy. Betlémy byly figurkové a zasazované do zasněžené krušnohorské krajiny s typickou místní architekturou. Ve východní části Krušných hor dominovalo zpracování dřeva soustružením, které se stalo hlavním zdrojem obživy místních obyvatel. Šlo o tzv. prstencové soustružení, využívané zejména při výrobě dřevěných hraček a betlémů.
Šluknovský výběžek má dlouhou betlemářskou tradici doloženou od 17. století. Nejstarší zmínky se týkají kostelních betlémů, například roku 1667 v dnes již neexistujícím kostele sv. Václava ve Šluknově. Nejstarší dochovaný deskový betlém z roku 1757 se nachází v kostele Nejsvětější Trojice v Jiřetíně pod Jedlovou a jeho autorem je pravděpodobně malíř Felix Johne z Horního Podluží. Do lidového prostředí se vyřezávané betlémy dostaly prostřednictvím místních obchodníků, kteří cestovali se lnem a suknem na vídeňské trhy. Betlemářství zde zahrnovalo nejen tvorbu figurek, ale také detailní modelování scény inspirované biblickým příběhem o narození Ježíše Krista. Scény byly zasazeny do trojrozměrné krajiny s cestami, pastvinami, vegetací, architekturou a množstvím postav a zvířat. Celou kompozici doplňovalo malované papírové pozadí. Pro šluknovské betlémy jsou typické vyřezávané figurky, kolorované i nekolorované, a zasazení scény do orientální nazaretské krajiny.
Výstava byla rozdělena do dvou výstavních místností. První byla věnována krušnohorskému betlemářství v jeho historické i současné podobě. Současnou tvorbu reprezentovaly betlémy Jiřího Šafránka, významného řezbáře a betlemáře, v jehož kompozicích se objevují typické krušnohorské profese, například lesní dělníci či horníci.
Region Roudnicka byl zastoupen krojovým betlémem Jaroslava Běloubka a betlémem z kukuřičného šustí a paličkované krajky od Jiřiny Šustrové a Roudnických krajkářek. Lounsko reprezentovaly betlémy Jaroslava Dörflera, autora jednoduchých nekolorovaných figurkových betlémů. Jeho specifickým dílem byl skautský betlém, v němž Ježíšek leží ve stanu a poblíž stojí totem. V zadní části místnosti byla instalována "lidová světnička" s ukázkami lidového malovaného nábytku. Betlémy a samostatné figurky byly vystaveny v malované vitríně, skříni a kredenci. Součástí expozice byl také textilní figurkový betlém Aleny Ptáčkové, inspirovaný českou loutkářskou tradicí.
Jedna část výstavy byla věnována papírovým tlačeným betlémům z Vejprt, populárním na přelomu 19. a 20. století. Tyto betlémy byly cenově dostupné široké veřejnosti a často se vyráběly i ve formě leporel. Produkci zajišťovala například firma Bauer und Geberlet, která používala lepenku lisovanou do nízkého reliéfu s barevným tiskem. Ze stejného materiálu byly tištěny i archy s figurkami.
Významnou součástí expozice byly dva unikátní skříňkové betlémy z etnografické sbírky Regionálního muzea v Teplicích. První pochází z Kyšperku nad Ohří a datuje se do druhé poloviny 19. století. Figurky jsou drobné, precizně vyřezávané z brslenu evropského. Pro kyšperské betlémy jsou charakteristická zrcadla umístěná v dolní části betlému, zejména v jeskyních, a strukturovaná krajina v podobě "betlémské hory". Druhý skříňkový betlém pochází z Krupky a vyznačuje se bohatě strukturovanou barevnou architekturou a krajinou. Figurky jsou kolorované a vyrobené z tragantu.
Druhá výstavní místnost byla zaměřena na betlemářství na Šluknovsku v jeho historické i současné podobě. Současnou tvorbu zastupovaly betlémy Jaroslava Blažka z Rumburku, považovaného za betlemářského mistra, dále Jiřího Martínka ze Starých Křečan a Ladislava Süsse z Varnsdorfu. Expozice zahrnovala také unikátní historické kolorované figurky Dominika Rudolfa z Varnsdorfu z druhé poloviny 19. století. Šluknovská oblast byla známá nejen dřevěnými vyřezávanými betlémy, ale také ručně malovanými papírovými betlémy, které byly prezentovány ve třech vitrínách.
Ve druhé části místnosti byly vystaveny betlémy a vánoční obrazy výtvarnice a keramičky Aleny Kartákové z Krupky, která pracuje převážně s porcelánovou hmotou a vytváří z ní autorské figurální kompozice a obrazy.
Na závěr bych chtěla poděkovat muzejním institucím v Ústeckém kraji i mimo něj, zejména Třebechovickému muzeu betlémů a Muzeu východních Čech v Hradci Králové, stejně jako betlemářům a sběratelům za jejich ochotu a vstřícnost při zapůjčování betlémů a jesliček na výstavu.
