BYLO – NEBYLO?
Byl na počátku letopočtu na nebi
nějaký zvláštní jev?
Nebyl. Nejblíže k tomu měl rok 7, kdy byl
pozorován neobvyklý nebeský úkaz, který měl podle předpovědi kumránské sekty
provázet příchod spasitele a učitele pravdy na svět. Šlo o zcela
ojedinělou konjunkci Jupitera se Saturnem v souhvězdí Ryb, která se navíc
třikrát opakovala, takže se mohla na obloze jevit jako nová hvězda či kometa (nic
podobného nebylo k vidění až do roku 1940).
Zvěstoval anděl Gabriel zprávu o
narození Spasitele pastýřům?
Těžko. Bylo období zimy, kdy domácí zvířata
byla ve stájích. Proč by pastýři byli venku, a to ještě v noci? Tak jak to, že pastýři
spěchali do Betléma, kde objevili Marii, Josefa a miminko, ležící v jeslích
a stali se prvními svědky Ježíšova narození a šířili tuto radostnou zvěst
dál? Možná to nebyli pastýři.
Byl to Herodes, který spáchal masakr malých chlapců?
Je nesporné, že
Herodes Veliký byl opravdu kruťas - neštítil se zabít syny, či manželku, zprávu
o jeho hrůzných zločinech podal zejména židovský historik Flávius Yosefus.
O masakru novorozených chlapců se však nezmínil jediným slovem. Taková
jatka by mu neunikla a určitě by je netajil, neměl Heroda zrovna
v lásce. Ten sice vládl Izraeli pevnou rukou, ale jeho moc byla omezená,
patřil mezi římské poddané a rozsudky smrti musel schválit císař Augustus,
a ten by tak drastickou akci těžko podpořil.
Mohl to být někdo jiný?
Mohl. Ale obecně platí, že
existuje množství historek, kdy je vyvolený jedinec při narození, před ním, či
těsně po něm ohrožován na životě. Posloužily hlavně k posílení
výjimečnosti dané osoby. Najdeme je již ve starořeckých bájích.
Proč byl za den narození určen 25.
prosinec?
Těžko říci, mohly pro to být různé důvody. Nabízejí se aspoň dva.
1. Ten den se slavil v Římě
zrod starodávného boha Mithry. Jeho kult byl nejvážnějším soupeřem
i konkurentem vznikajícího křesťanství, podstata tohoto učení byla tajemná
a přístupná jen zasvěceným mužům, což ho činilo přitažlivým. Mimochodem,
právě od vyznavačů Mithry církev převzala jeden z nejtypičtějších
sakrálních předmětů, kříž - ti si ho kreslili na čelo před bojem či při
slavnostních rituálech.
2. Druhý důvod je, že období zimního
slunovratu bylo pro většinu tehdejších lidí časem oddechu od neustálé práce
a skýtalo poměrný dostatek potravy. Úroda byla uskladněna, nebylo do čeho
"píchnout." Jde rovněž o klíčový mezník, kdy se temnota začíná stahovat,
světlo se vrací, dny se prodlužují. Už Keltové slavili zrod slunečního boha
Mabona zapalováním ohňů, zdobením stromů, rituály s ohněm a vodou. I
staří Slované měli tento den svátek. Byl spojený se zrozením slunce (Dažbog),
kdy mohlo dojít k setkávání s předky, kteří opustili tento svět.
Bylo sčítání lidu důvodem, že Panna Maria s Josefem nenašli žádné ubytování? Kvůli sčítání neměli poutníci důvod zůstávat ve městě přes noc. Poté, co splnili nepříjemnou zákonnou povinnost, se většina z nich vrátila do svých domovů. Ale církev narozením Ježíše ve stáji propagovala jeho prostotu, chtěla zdůraznit, že přišel na svět v pokoře, ne jako mocný král, obklopený přepychem.
Byl určitě místem narození Ježíše Betlém? Je fakt, že šlo o známé město, měla tam hrob Ráchel, milovaná manželka patriarchy Jákoba, která skonala opři porodu syna Benjamina, i příběh Rút, popsaný v Bibli, byl situován právě tam. Jenže v době, o níž hovoří Nový zákon, byl Betlém zřejmě ještě téměř neobydlený. Za jeden z průkazných důkazů jsou považovány zbytky římského akvaduktu z daného období. Ty totiž nikdy nevedly přes místa s větší koncentrací obyvatel.
Betlém, jakožto rodiště Ježíše Krista, uvádí navíc jen apoštol Matouš, ostatní evangelia o něm mlčí - s výjimkou krátké zprávy u Jana. Otázka je, proč by tak zásadní informaci vynechali. Navíc existuje ještě jeden Betlém, je to vesnice, v níž dnes žije asi dvě stě rodin, ovšem byly tam odkryty zbytky kostela a kláštera. Leží v Nazaretu, kde Ježíš v dětství i mládí žil.
Jsou
nějaké hmotné důkazy o narození Ježíše? V roce 326 nalezla
Helena, matka prvního křesťansko-římského císaře Konstantina údajně Ježíškovy jesličky.
Později objevila opodál trnovou korunu a hřeby z Kristova kříže
a byla za to později církví svatořečena. Otázkou zůstává, co s tak
unikátním nálezem udělala. Žádný z předmětů se totiž nezachoval nejen ve
skutečnosti, ale ani na obraze nebo jiném artefaktu. Není jediná zmínka
o tom, že by je někdo spatřil. Podle historiků zřejmě existovaly jen
v její fantazii.
- U chrámu Narození Páně v Betlémě je malý vstup, známý jako Brána
pokory nebo také Dveře pokory. Je to jeden z nejznámějších
symbolických vstupů v křesťanském světě. Mnoho poutníků si ho spojuje s
myšlenkou, že před Boha má člověk přicházet bez pýchy. Je tento vstup nízký
z duchovních příčin? Ne. Důvod byl prozaičtější - zabránit beduínům
jezdit na koni až do místnosti, jak byli zvyklí. Pro muslimy totiž toto místo
nemělo žádnou důležitost.
Mají vánoční stromeček (původně
smrček) a jmelí analogii s narozením Ježíše? Těžko. Typický strom
v Jeruzalémě byl cedr nebo palma, smrk tam určitě nerostl. I pokud
jde o další zvyk, vyvěšování jmelí, se musíme vrátit hluboko do historie. V šestém
a pátém století před naším letopočtem ho praktikovali keltští druidové. Jmelí
mělo mít kouzelnou moc a právě za zimního slunovratu se muselo rituálně
sestřelovat a zachytit pouze levou, kouzelnou rukou.
Takže bylo všechno jinak? Odpověď nemůže být určitá. Z doby před naším
letopočtem je velice málo důkazů o čemkoli, řada informací pochází z doby
pozdější, otázky mohou být položeny záměrně návodně, úhel pohledů
není dán jednoznačně, výběr důkazů je třeba jednostranný – existuje spousta
proměnných. Vždyť můžeme slyšet různé názory na historii i poměrně nedávnou,
řada věcí je interpretována bez jakýchkoliv důkazů tak, či onak.