NEŽ ROZŽEHNEME VÁNOČNÍ STROMEK
Jan Roda

Před vánočními svátky je často vzpomínáno prvního rozsvícení vánočního stromku v Čechách. Mělo se tak stát v roce 1812 v zámečku ředitele Stavovského divadla pana Jana Karla Liebicha (1733-1822) v Praze - Libni. Detailně o tom v letošním roce napsala pojednání naše členka, paní Dr. Jiřina Hánová. Článek byl otištěn v "Betlémských novinách", zpravodaji Betlemářů Plzeňska.
Kde však tento zámeček stával? Bylo by chybou ztotožnit si jej se známým Libeňským zámečkem, který se zachoval do dnešních dnů. Vzpomínaný zámeček, někdy nazývaný usedlostí, stával na skalisku blíže okraje libeňského katastru, směrem ke Střížkovu. Dokazují to mapy stabilního katastru - císařské povinné otisky, pořízené v lokalitě kolem roku 1840. Zámeček (usedlost) se nazýval Šilboch a tento název se uchoval i jako označení blízkých pozemků "U ssilbocha" ve staré mapě katastru.
Zástavba nesla název "Schildwache" s číslem 85. Zámeček byl roku 1900 zbourán a skalisko rozebráno. Důvod se nepodařil zjistit. Jeho existenci však připomínají názvy ulic Na Vartě a Na Stráži, které evokují legendu z historie zámečku.
Před stavbou stávala plechová socha pruského vojáka ve zbroji na stráži, ke které se váže pověst o zamilované libeňské dívce Madlence. Ta prý tak milovala Prušáka, který tu stával na stráži v době obléhání Prahy v roce 1757, že se spolu s ním uchýlila k malému podvodu. Na vartu postavili milenci plechového vojáčka, jenž hlídal zdejší sklad zbraní a mladí lidé mohli společně utéci a oslavit svatbu.
Pokud by si některý jesličkář z nostalgie udělal procházku do míst, kde dříve stával zámeček, měl by vyjít od Libeňského zámečku (č.p. 1) na sever, Zenklovou ulicí. Ta, jak se domnívám, kopíruje starou původní cestu. V místech, kde se ulice táhlým obloukem stáčí doleva, vzpomeneme si na polnosti " U ssilbocha". Před vybudováním výpadovky s názvem Liberecká, která mimoúrovňově křižuje Zenklovu ulici, odbočovala vpravo Davídkova ulice. Sledovala starou cestu do údolí vinic, které založil Karel IV. Romantickou oblastí vinic bychom došli až k viniční usedlosti Mazánka, dodnes stojící. Odbočit ze Zenklovy ulice do Davídkové není dnes tak jednoduché. Právě v tom propletenci navázaných nových a starých komunikací stávala usedlost "Malowany lis" a o trochu výše "Schildwache", po česku "Šilboch". Usedlost "Malowany lis" měla stejně jako "Šilboch", zajímavou minulost. Oba objekty však měly smůlu, že je velkoměsto, stejně jako desítky jiných usedlostí, zcela pohltilo.
Byl Jan Karel Liebich, bavorský Němec, v našich zemích opravdu první, kdo rozžehnul vánoční stromek? Nestalo se tak v Brně o několik desítek let dříve, jak v Nosislavském zpravodaji (6/2003) píše Jana Jelínková?
"V Brně měla první vánoční stromek rodina bohatého velkoobchodníka a bankéře Abrahama Greisingera dlouho předtím, už asi v roce 1773. Ten se oženil s dcerou norimberského měšťana, v jejíž rodině se tento zvyk, dlouho církví zakazovaný, udržel. První stromek stál v Greisingerově domě při ústí Radnické do Pánské. Odtud se tento zvyk po Brně brzy rozšířil a druhý stromek prý měli brzy nato v domácnosti tehdejšího moravského guvernéra, starého hraběte Lažanského."
Těch otazníků kolem prvního postavení vánočního stromku je mnoho a přibývá jich, jak více porovnáme jednotlivé prameny. Nakonec můžeme zapochybovat i o barvitém líčení slavné chvíle, jak nám jej popsala Valburga Vavřinová ve své knize "Malá encyklopedie Vánoc": "... Pro tuto společnost papá Liebich připravil v roce 1812 neobvyklé překvapení - urostlý smrček postavený doprostřed místnosti, pod kterým byly kromě jesliček také drobné vánoční dárky. Liebich, který se tou dobou ocitl ve finanční tísni, dostal poněkud netradiční dárek, směnky (dluhopisy) vykoupené jeho přáteli od lichvářů."
Ať již tomu bylo tak, či jinak, krásný zvyk stavění "Kristových strůmků" v našich zemích zakořenil a přispívá k radostnému slavení Vánoc.

Prameny: Internet, hesla Šilboch, Liebich, vánoční stromek