TORZO ZÁMECKÉHO BETLÉMU?
Jan Roda
V letošním roce uplynulo sto let od vypuknutí 1. světové války. Jistým impulzem vzniku nedozírné katastrofy se stal atentát v Sarajevu, spáchaný 28. července 1914 na následovníka trůnu Františka Ferdinanda, arcivévodu rakouského a jeho manželku Žofii, rozenou Chotkovou. Po zavražděných zbyli první sirotci světové války: Žofie (1901 - 1990), Maxmilian (1902 - 1962) a Ernst (1904 - 1954). Ti nebyli nositeli dědictví habsburského rodu, neboť tohoto privilegia se jejich otec musel vzdát pro nerovný sňatek s hraběnkou Chotkovou. Do dalších let jim byl poručníkem hrabě Thun a sestra zavražděné matky, Marie Jindřiška, která děti na vlastní náklady vychovávala.
V roce 1918 skončila válka, vznikl nový státní útvar ČSR, ve prospěch kterého připadla část majetku Habsburků. Sirotkové Žofie, Maxmiliána a Ernst, dříve zbaveni práv členů rodu Habsburků, museli být Poslaneckou sněmovnou ČSR znovu prohlášeni za Habsburky, aby pak Konopiště směli opustit jen s minimem osobních věcí.
Po dětech na zámku zůstalo vybavení, ošacení a hračky, vše bylo rozděleno do sirotčinců.
Dnes již na Konopišti nalezneme jen minimum exponátů, které připomínají život dětí na zámku. Mezi nemnohými je i několik "hraček". Při pohledu na ně mne napadla myšlenka, zda se nejedná o torzo betlému rodiny Františka Ferdinanda a jeho ženy Žofie. Dotaz, vznesený na kastelánku zámku, mi nebyl zodpovězen, a tak moji myšlenku lze zařadit mezi spekulativní a neobjasnitelné. Tak, jak to v mnoha případech u našich betlémů bývá.
Podklady: TV "Naše Velká válka"