VZPOMÍNKA NA PŘÍTELE, AUTORA MNOHA KRÁSNÝCH BETLÉMŮ, ŘEZBÁŘE JIŘÍHO SOUČKA

Maria Bašeová, Milan Baše

S Jiřím Součkem jsme vystavovali poprvé v obci Louňovice pod Blaníkem již v roce 1997. Tato výstava byla zajímavá tím, že byla uskutečněna v období letních prázdnin s motem: "Jen si dobře všimněte, kolik prostých darovníčků spěchá ze všech stran k místu, symbolizující lásku. Jsou vroucní a přesvědčiví. Jsou šťastni ve své chudobě. Co na tom, že někoho naštvou a pár Herodů se začne vztekat!"

První betlém, který se nám podařilo od autora získat, byl jím nazvaný "Lesní betlém", a to po výstavě v Muzeu hl. m. Prahy na přelomu roku 1998 a 1999, fotografie byla poprvé uveřejněna v časopisu Hobby v roce 2004.

V pozdějších letech jsme postupně rozšiřovali naší sbírku o další Součkovy betlémy, které jsme následně postupně vystavovali v kostele Panny Marie ustavičné pomoci a sv. Kajetána. Po několik let patřily k "nejobleženějším" dětmi i dospělými a v knihách návštěv popisované jako nejkrásnější. Jako příklad je možno uvést, že fotku třech králů z Lesního betlému použil autor v článku Večerníku Praha 7.12.2002. Největší radost nám Jiří udělal dárkem k šedesátinám mého tatínka Ing. Milana Baše, a to romským betlémem, kde mimo kapelu je i kartářka, vůz s cikáňaty a další typické postavy romské osady. Tento betlém byl naposledy vystaven v muzeu v Třebechovicích pod Orebem. Je zajímavostí, že sklidil i veliký kladný ohlas v romské brněnské komunitě, když tam byl na výstavu zapůjčen. Obdivovaná byla již zmiňovaná kartářka, muž nesoucí za krk husu, ale i betlém jako celek. Postavičky nám autor vytvořil po vzoru chrámových betlémů tak, aby je bylo možné podle jednotlivých fází s přibývajícím datem proměňovat nebo doplňovat, např. nejdříve je Marie těhotná, tedy s bříškem, a následně je zaměněna za Marii s růží, a doplnění králů-mudrců k 6. lednu. Dokonce v televizním pořadu "Můžeme dál", jehož se s námi zúčastnili doc. Zábranský a pan Karas, byla jedna z otázek na tento betlém: "Jaké šaty má Marie v ukázaném betlému?" Je tedy vidět, že autorovy betlémy byly vděčným objektem nejen fotografů, ale i filmařů, protože usměvavé postavy vyvolávaly vždy krásný hřejivý pocit na srdci i duši.

Jiří nám vytvořil i loutkové postavy Mikuláše, čerta, anděla a šaška; poprvé byly veřejně prezentovány u příležitosti mikulášské nadílky oddílu JUDO Davle a rádi bychom je vystavili na letošní výstavě Spolku českých betlémářů, v sále věnovaném Jiřímu Součkovi.

Po velmi úspěšné výstavě Staropražských betlemářů v Bamberku r. 1999 začala i spolupráce našeho přítele s německými betlemáři, což obohatilo i jeho tvorbu.

Další úspěšná zahraniční ukázka šikovných Součkových českých rukou byla na společné výstavě českých, rakouských a německých betlémářů v muzeu ve Straubingu, který rok před tím byl zasažen povodní.

Jiří bydlel nedaleko nás, často jsme se navštěvovali, paní Věruška pekla fantastické koláče a jezevčík, kterého Jiří tak rád zpodobňoval ve svých betlémech, nás radostně vítal.

Největší radost ovšem měl Jiří z výstav v Mladé Vožici. Ještě dlouho zůstane v naší paměti, kolika výstav se s námi zúčastnil, a vždy bude jeho stopa zachována v publikaci "KDO JE KDO mezi betlemáři na konci 20. století", kde je uveden jako jeden z autorů betlémů, včetně jeho nacionálií.