BETLÉMY Z PAPÍRU - 2. ČÁST
Heike Gall

Pokračování článku o starších papírových německých betlémech z předchozího čísla.

Papírové betlémy z vydavatelství J. F. Schreiber - Verlag, Esslingen

Když začalo vydavatelství J. F. Schreiber v Esslingenu roku 1878 s produkcí modelovacích a vystřihovacích archů, shlíželo již na téměř padesátiletou předchozí činnost. Roku 1831 se nabízí Jacob Ferdinand Schreiber (1809 - 1867) v Esslingenském týdeníku jako litograf a učitel kreslení. Z jeho dílny vycházejí nejprve pohledy na města, obrázkové archy a svaté obrázky, kterým se říkalo "esslingenští svatí". Roku 1833 publikuje Dvanáct měsíců v roce. Tato bohatě ilustrovaná kniha velkého formátu je následována mj. roku 1835 Esslingenskými obrázky pro názornou výuku mládeže a roku 1841 Dílnami a nástroji nejdůležitějších řemesel. Kvalita běžných učebních pomůcek tenkrát nebyla příliš dobrá, takže Schreiberova "obrázková díla" byla výjimečně úspěšná a byla vydána mnohokrát. Výroba knih pro děti a mládež byla postupně zvyšována. Od roku 1877 se otevřel další výrobní obor koupí velkého počtu litografických kamenů od stuttgartského vydavatele E. Rotha. Z této doby se dochovala smlouva, ale ne počet získaných kamenů a rozsah témat. Z tohoto nákupu ale pochází od roku 1878 výroba modelovacích a vystřihovacích archů u Schreibera. V archivu firmy Schreiber se dochovala složka s kolorovacími vzory firmy Roth, kterou se r. 1979 podařilo získat pro Württemberské zemské muzeum. A z této složky patrně pochází dvouarchový papírový betlém, jako jediný a nejstarší, který se dochoval. Betlém nese nápis "Model 1" a určitě se datuje do doby před rokem 1877. Tento list ale nemá firemní logo Schreibera ani Rotha. Je ale jisté, že Schreiber ještě tiskl ze starých kamenů.

Čistě z hlediska množství má soubor 93 jednotek, které se liší tematicky i formátem. Toto dosti vysoké číslo se redukuje kombinací archů pro různé sestavy. Jako jiní vydavatelé, tak i Schreiber vydával betlémy, které se daly sestavit ze dvou až deseti archů. Jestliže se betlém skládá třeba z pěti archů, tak jeden arch může sloužit jako pozadí, ze tří se postaví chlév, a na posledním jsou figury. Všechny tyto elementy však mohou být i na jediném archu. Existují tedy betlémy různých velikostí a s úplně jinou stavební náročností. Jestli roztřídíme archy podle těchto kritérií, dostaneme se na 25 různých papírových betlémů, dodatečně ještě na pět archů s pozadím - exotické orientální město zblízka i z dálky, nebo chlév v Betlémě, na třech arších a vždy s různými motivy stromů - exotickými, jako palmy a agáve nebo se stromy z domácího regionu. K tomu patří ještě archy s názvem "Obrázky jesliček" nebo "Postavy z jesliček". Také tyto archy jsou myšleny jako doplnění postavených jesliček, nebo se figury postavily jednoduše před pozadí.

Schreiber nabízel své modelovací archy - jakož i jiné tematické oblasti z architektury, vzduchoplavby, lodní dopravy a techniky - v rozličných formátech:
"Fajnové betlémy a betlémské obrazy", velikost archu 36x43 cm
"Velké betlémy", velikost archu 33x36 cm
"Středně velké betlémy", velikost archu 30x36 cm
"Malé betlémy a betlémské obrazy" velikost archu 15x18 cm

Archy tzv. "Středních" a "Malých betlémů" ale sotva nabízely nové motivy - na rozdíl od archů větších formátů. Vynecháním jednotlivých figur nebo elementů a redukcí měřítka se vyráběly krajně cenově výhodné nové betlémy pro trh. Sedm středních a osm malých archů se v archivu zachovalo a kuriózní je, že právě obraz pozadí toho největšího formátu z desetiarchového betléma tu nacházíme smrštěný na několik málo centimetrů na těchto malých arších.

I když byly betlémové archy vyráběny ve velkém množství a byly ve srovnání s betlémem s dřevěnými vyřezávanými figurkami velice levné, přesto nebyly pro každého dosažitelné. Vždyť cena velkého vystřihovacího archu okolo roku 1910 byla u Schreibera 20 feniků a cena pecnu chleba kolísala mezi 13 a 17 feniky. Přitom běžná denní mzda dělníka ve Stuttgartu činila 3,50 marky, dělnice vydělala 2,30 marky (1 marka = 100 feniků).

Přesto byl stupeň rozšířenosti betlémů velký. Už od počátku nebyly vyráběny jen pro německý trh. Jednotlivé archy vycházely s titulky v pěti řečech: německy, francouzsky, anglicky, polsky a česky. Jiné zase německy, francouzsky, anglicky a španělsky nebo jen německy a francouzsky či zcela bez textu. Také zde nevidíme jasný koncept vydavatele.

Jako zvláštnost nabízel Schreiber také úplně sestavený betlém v podobě rozevírací brázkové knihy. Ve Věstníku pro nejnovější pedagogickou literaturu v příloze Všeobecných německých učitelských novin č. 12 se tato kniha nabízí v roce 1888 takto: "Betlém. Obrázková kniha, která jde postavit. Esslingen u Stuttgartu. J. F. Schreiber 3 M (marky). Postavení betléma patří v mnoha rodinách ke sladkým tajemstvím Štědrého večera. Tato obrázková kniha je pro vás značným ulehčením. Postavíte ji, rozevřete a v plastickém výjevu vidíte svatou Rodinu v půvabné skupině v chlévě a také klanění se mudrců z Orientu. Vše je krásně a trvanlivě vyvedeno. Je to skutečně smysluplný vánoční dárek." Výroba této knihy - byla patrně sestavena z různých betlémových archů - vedla stylisticky k několika zlomům, představuje ale důležitou datovací pomůcku pro jinak nedatovatelné papírové archy onoho vydavatelství. Většina "kulis" (Versatzstücke) pochází z největšího Schreiberova betlému, který sestával z deseti archů. I když se její vydání dá jistě dokázat teprve pro rok 1892, existuje domněnka, že archy byly k dispozici již před vydáním knihy v roce 1888. Tento knižní betlém se dodával až do roku 1931. Počet prodaných knih je znám v letech 1903 -1914. Liší se silně rok od roku, v roce 1903 bylo prodáno 1080 kusů, v roce 1905 to bylo 630, 1909 zase 1178, 1913/1914 608 kusů.

V jednom Schreiberově prodejním letáku z roku 1912 nacházíme toto tvrzení: "Následující kolekce nabízí výběr ne méně než 20 různých druhů betlémů v podobě modelovacích archů na nejkrásnějším bílém kartonu v nejjemnějších odstínech barevného tisku, a to menší, lehčí, skládající se z jednoho nebo několika málo archů, a větší, obtížnější betlémy v podobě až 10 archů." Mezi nimi se nachází, abychom uvedli jen příklad, i betlém na lampovém stínidle, nabízený již roku 1893. Taková stínidla na petrolejové lampy se skládala z jednotlivých segmentů, sestavených do kruhového tvaru. Segmenty byly vybaveny malými kulisovými nástavbami. Tyto zevnitř osvětlené náladové scénky existovaly v nejrůznějších tematických provedeních: Benátky v noci, město v zimní scenérii, horská krajina nebo dokonce požár divadla!

Až na tuto jednu výjimku mají Schreiberovy papírové betlémy klasickou strukturu, sestávající z obydlí s jesličkami v různě náročném architektonickém provedení, z části také jen s jednotlivými fragmenty obydlí a kulisami, umístěnými před ním. Prostorová perspektiva se dosahuje kulisovitě rozmístěnými elementy betlému, je ale podporována již v kresbě částí architektury.

Figury a části architektury mají často překvapivě vysokou kreslířskou kvalitu. Ovšem betlémy vykazují nezřídka stylistické prohřešky. To se stávalo často praktikovanou výrobou těchto archů: z mnoha již existujících motivů se s oblibou - rychle a levně - zkomponoval nový arch!

Ve Schreiberově nabídce se nacházejí betlémy, které obsahují klanění pastýřů, nebo jenom králů, ale také simultánně obou skupin, tedy současně. Vydavatele nezajímalo, když se na ilustracích v návodu shromáždili v ruině chléva nejprve králové, okolo nich se shromažďují pastýři - nebo když - pro obohacení citů - se vedle králů objevuje velký počet ovcí bez pastýřů.

Kreslíři a "kolorátoři" se zaměřili méně na tiché rozjímání diváků a více na obdivné pozorování exotických detailů a barevné scény - a to jistě zcela v zájmu vydavatele, který se orientoval především na prodej archů.

Po roce 1900 se objevuje v oblasti papírových betlémů v rámci umělecké výchovy a secese pokus o realistický experiment a reformu. Požadavek na plochou výstavbu obrazu bez prostorové hloubky, na jasné barvy a jednoduché tvary nachází svůj výraz nejspíš v uspořádání betlému v řadě "Mnichovští umělci - modelovací archy" od Josefa Maudera (1884- 969). Mauder reaguje na požadavek kritických recenzentů, kteří ve vystřihování předkreslených figur a v jejich sestavování neviděli žádný kreativní akt.

Z jednoho Schreiberova prospektu z roku 1912 je zřejmé, jaký úkol měly mít mnichovské umělecké modelovací archy: "Zvláštností těchto nových modelovacích archů je to, že se nic už nenalepuje na dům, ale věžičky, štíty, komíny jsou vždy jen přiložené nebo nasazené. Posunutím těchto součástí lze sestavit vždy nové budovy, přičemž se umožňují různé kombinace a variace. Dítě nemá pracovat podle určité předlohy, ale vždy samo něco vynalézt, což mu dává mnoho duševních podnětů a hezké prožití volného času." Otázkou je, jestli je kreativní podíl dětí při tomto zpracování modelovacího archu opravdu tak veliký, jak je nabídnuto k úvaze. Zajímavější je spíš, že je vydavatelství ochotné experimentovat s novými stylistickými a pedagogickými nápady dokonce v žánru papírových betlémů.

"Vysoko v saských Krušných horách, které jsou známy jako Saská Sibiř, bydlí velmi pracovitý a zbožný nárůdek." Tak začíná text k jednomu betlému z řady Teubnerovy umělecké modelovací archy. Text a kreslířský návrh pochází od Otty Westphala, který nám zde podle své výpovědi prezentuje krušnohorský betlém v podobě dvou modelovacích archů. Vydány byly tyto archy původně ve vydavatelství Gustava Weiseho ve Stuttgartu a to - podle Wolfganga Brücknera - v prvním desetiletí našeho století. Ke Schreiberovi se dostaly, ostatně jako jiné produkty vydavatelství, převzetím celé řady Teubnerových modelovacích archů.

Pozoruhodný, a to stylisticky, obsahově i technickým zpracováním, je po roce 1930 vydaný "Betlém s figurami" s čísly archu 218  a 219. V textu návodu má toto: "Betlém se dá také postavit jako otáčivý pomocí tepla z kamen." Funguje na principu vánočních pyramid, které se dodnes prodávají na vánočních trzích. Teplý vzduch, stoupající nad hořícími svíčkami, pohání malé okřídlené kolo, které pohání různá poschodí, a tím uvádí do pohybu i figury s nimi spojené. V protikladu k betlémům s dominujícími exotickými kulisami je tento betlém situován do severoněmeckého prostředí. Hrázděný dům s rákosovou střechou slouží jako kulisa chléva. Tři svatí králové, pastýři a ovečky, ale především i zobrazené děti jakoby vystoupily ve své plošné kresbě z nějaké dětské knížky pro batolata, typické pro tehdejší dobu.

Nakonec je nutné ještě poukázat, vedle všech stylistických a obsahových zvláštností oněch modelovacích archů, na pedagogickou stránku tohoto zaměstnání. Hlavním zájmem rodičů při všech těch pracích s modelovacími a vystřihovacími archy byl asi ten, že věděli, že jsou děti zaměstnány, protože se říkalo, že děti, které se nudí, se naučí během času jen lenošení nebo přijdou nanejvýše na nějaké hloupé nápady.