BENÁTKY A BETLÉMY
Milan Zábranský

Před cestou do Benátek jsem se pokusil na internetu nalézt nějaké informace o tématu shora uvedeného nadpisu. I když jde o Itálii, kolébku betlémů, tak betlémy se v Benátkách objevují až ve vánočním čase v několika kostelích. A jsou zde k vidění i betlémy skleněné, vyrobené na sousedním ostrově Murano, proslaveném sklářskou výrobou. Ale protože má cesta proběhla v říjnu, věnoval jsem se alespoň nalezení výtvarného zpracování Narození Ježíška a scén k tomu patřících. A těch jsem při svém toulání se benátskými kostely a galeriemi našel opravdu hodně.

Benátky (italsky Venezia), město založené okolo 4. st. po Kristu, leží v laguně Adriatického moře. Po pádu Říma sem uprchli lidé před nájezdy barbarů, kteří naštěstí neměli loďstvo, a tak si zde uprchlíci mohli vybudovat samostatný městský stát. V počátcích pod nadvládou byzantské říše, ale postupně po mnoha bitvách a diplomatických jednáních si získalo a dlouhou dobu udržovalo svou samostatnost. Jeho bohatství rostlo hlavně obchodem s Orientem a po sjednocení pod prvním dóžetem byla ustavena zemská vláda. Samostatnost Benátek skončila až roku 1797 obsazením Napoleonem, který je poté přenechal Habsburkům. V roce 1866 se pak město plebiscitem připojilo k Itálii.

Většina staveb je založena na dřevěných, převážně modřínových pilotech na břehu 177 kanálů, které jsou přemostěny více jak 400 mosty ve tvaru oblouků, aby pod nimi mohly proplouvat lodě. Ty zde představují vedle chůze jedinou možnost pohybu po městě.

Město je to neskutečně krásné a zcela jedinečné, ale také na pokraji zkázy. Ničí ho voda, sůl změny počasí, ekologické problémy i obrovské množství turistů, kterých přijíždí poslední roky okolo 27 milionů. Sami Benátčané se stěhují pryč, pokud zde nemají zaměstnání. Poslední údaje hovoří jen o 56 tisících z původních 150 tisíc obyvatel ostrova.

Svou procházku po Benátkách jsem začal asi jako většina návštěvníků na Náměstí sv. Marka, kde stojí také stejnojmenná basilika a Dóžecí palác. Nádherný dóm na první pohled ukazuje své silné ovlivnění Byzancí, což dokládají i uvnitř obrovské plochy mozaik, na kterých dominuje zlatá barva. Zde se opravdu žádné narození nedalo nalézt, ale nad severním vstupem do chrámu je kamenný reliéf z 15. st., nazývaný "Porta dei Fiori" (Květinová brána) - scéna Narození obklopené kamennými květ.

Projít všemi kostely, kterých je v Benátkách podle průvodce asi 120, by nebylo možné ani časově, ale i proto, že část se otevírá jen na bohoslužby a některé jsou zavřené dlouhodobě. Štěstí jsem měl u kostela San Giobbe, kam jsem dorazil v době končící mše. Po závěrečné modlitbě jsem se vydal hledat obraz "Narození Krista" od Girolama Savolda z Brescie (1480/1485 - po roce 1548), o kterém jsem věděl z průvodce. Obraz, jsem našel v boční kapli, ale mezitím zavřeli kostel, z kterého mně vysvobodil až kostelník a vyvedl zadním vchodem.

Další kostely, které jsem navštívil, byly přes den otevřené trvale a také ve většině se platilo vstupné.

Výjimkou byl volný vstup do kostela Santa Maria del Carmelo, nazývaného Carmini (karmelitáni), postavený v gotickém slohu po roce 1286, ale přebudovaný v roce 1514 ve slohu renesančním do úchvatné podoby. Zde byla hned dvě nádherná "Klanění pastýřů". První namaloval Cima da Conegliano, vlastním jménem Giovanni Battista Cima, narozený 1459 v Conegliano, kde též zemřel 1517/1518. Renesanční malíř, pro kterého je charakteristická cituplná nálada a mírumilovná atmosféra. Druhý, rovněž renesanční tvůrce Andrea Schiavone, vlastním jménem Meldolla, se narodil v chorvatském Zadaru (1510/1515 - 1563) který, jako celé Chorvatsko, byl ovládán Benátskou republikou. Velký vliv na jeho tvorbu měli jeho současníci Tizian a Tintoretto.

Ve františkánském kostele zvaném Frari (Santa Maria Gloria dei Frari), plném mramorových náhrobků, je krásný velký obraz "Klanění králů" od dalšího renesančního malíře Bonifacia De´Pitati (1487 - 1553), narozeného sice ve Veroně, ale žijícího v Benátkách. Proto ho také můžete najít pod jménem Bonifacio Veronese. Obrovský kostel dominikánů San Zanipolo (Santi Giovani e Paolo) stojí podle nařízení dóžete na opačné straně města, aby se oba řády, které často vedly teologické spory, často nesetkávaly. V kostele je na stěnách jedenáct dóžecích náhrobků a další bohatá výzdoba. Mimo jiné krásně řezaná opěradla lavic na náměty ze života Ježíše.

Další umělecká díla lze nalézt v Casa d´Oro (Zlatý dům), podle mne asi nejkrásnějším paláci postaveném ve vrcholném gotickém slohu. V roce 1916 odkázal dům i s bohatými sbírkami hrabě Giorgio Franchetti městu a od r. 1927 je zde veřejně přístupná Gallerie Franchetti. I zde bylo několik obrazů betlémů, mimo jiné od malíře Niccoló di Tommaso (1346 - 1376) "Klanění králů", který nežil v Benátkách, ale převážně v Neapoli.

Největší sbírka výtvarného umění je v Gallerii della Áccademia, zahrnující ve 24 sálech obrovskou sbírku benátského umění od 14. do 18. století. Jedna z nejstarších maleb patří Paolu Venezianovi (přibližně 1290 - 1358/62), který je pokládán za nejvýznamnějšího benátského gotického malíře 14. století a zakladatele benátské malířské školy. Byl silně ovlivněn byzantskými mozaikami Konstantinopole a také zlacením a zářivými barvami ikon a miniatur, jak je to vidět ze středu jeho "Polyptychu".

V mnohých betlémských scénách nalezneme okolo Ježíška četné svaté, jako např. na obraze "Narození mezi svatými Jakubem, Eustachem, Mikulášem a Markem" raně renesančního malíře Lazzara Bastianiho (1429 - 1512).

Nakonec jsem si nechal nejslavnějšího benátského malíře Jacopa Tintoretta, vlastním jménem Jacopo Robusti (1518 - 1594), který se v Benátkách narodil a je tu i pochován. Od jeho narození uplynulo loni 500 let, a byla mu v Accademii uspořádána velká výstava. Malíř to byl velmi pracovitý a jen v samotných Benátkách najdete na 29 místech - kostelích, palácích a galeriích - jeho obrazy. A byl i zdatný obchodník: když se ucházel o některou zakázku, dokázal přes noc namalovat svoji představu už v barvě a ne pouhou skicu jako ostatní a byl ochoten za provedení brát i splátky rozložené na dlouhou dobu. Podílel se i na státní zakázce pro Dóžecí palác, kde vymaloval několik sálů a jejich stropů. Protože jsem nenašel v Benátkách od něj žádný obraz s námětem Narození, využil jsem alespoň obraz zapůjčený na výstavu z Madridského Prada "Adorace mágů".

Na malé ukázce z benátského malířství jsem se pokusil ukázat, s jakou obrovskou imaginací se dokázali převážně benátští umělci vypořádat s tak jednoduše popsanou situací v Novém zákoně.

Literární zdroje: Kaminski Marion: Umění a architektura Benátky, Slovart Bratislava (2007). Internet, Google.