BETLÉMY V LÁZNÍCH LIBVERDA A OKOLÍ
Bohumil Dušek

Lázně Libverda leží na úpatí Jizerských hor a jsou velice příjemným místem jak pro léčení, tak pro turistický či relaxační pobyt. Malá obec (ani ne 500 obyvatel) a minimální doprava jsou zárukou klidu a pohody, krásné okolí skýtá velké množství zajímavých míst pro výlety. Takže nelze než návštěvu doporučit. Ale návštěvu lze doporučit i ze speciálně betlemářských důvodů. Obecní úřad spolu se sdružením Artefaktum z Jablonce nad Nisou každoročně pořádají Libverdské dřevosochání, ze kterého vznikají krásné dřevěné sochy i jiné artefakty, které zdobí areál lázní i jejich okolí, především na místech vyhlídek. Výsledkem 5. ročníku dřevosochání v roce 2017 byl Libverdský betlém. Jedná se o figury z bukového dřeva v nadživotní velikosti, na tvorbě se podílelo šest sochařů: Jiří Genzer, Michal Mára, Radek Kubina, Marian Maršálek, Jan Rázek a Jan Švadlenka. Betlém je celoročně uložen ve speciální dřevěné chatce v blízkosti kolonády s léčivou minerální vodou a je samozřejmě součástí adventních akcí.

Zájemci mimo tuto dobu ale také mají šanci si betlém prohlédnout. Z vlastní zkušenosti mohu konstatovat, že díky ochotě pracovnice v informačním centru to nebyl žádný problém. Během malé chvíle vyřídila možnost otevření chatky - a bylo se opravdu na co dívat. Pokud byste se do těchto končin chtěli podívat, lze navštívit i dvě blízká betlemářsky zajímavá místa.

Prvním jsou sousední Hejnice, kde v době vánoční je v chrámu Navštívení Panny Marie vystaven Hejnický betlém. Pochází z 18. století, jeho tvůrce je neznámý. Prokazatelně se však jednalo o místního umělce, protože betlém zachycuje výjevy ze života františkánů a zobrazuje okolí Hejnic. Vzácný betlém zachránil po roce 1948 akademický sochař a restaurátor Karel Stádník (1924-2011) před příslušníky bezpečnosti, kteří ho chtěli odvézt z místního chrámu, z něhož bylo v plánu udělat kravín. Dílo rozebral, ukryl na tajném místě a teprve v roce 1990 opět postavil. Pozadí betléma- malba na kartonu - přenesl do kostela Panny Marie Královny andělů na Hradčanech (součást kapucínského kláštera). V nádherném chrámu i celém poutním areálu je toho dost k vidění i mimo dobu vánoční, za zmínku stojí třeba chrámový obraz (nyní jeho kopie) chrastavského rodáka Josefa Führicha (1800-1876), uznávaného malíře betlémů v nazarénském stylu. Je také spojen s Lázněmi Libverda, kde v roce 1825 při ozdravném pobytu v lázních jeho kresby tak zaujaly knížete Metternicha, že mu umožnil studijní pobyt v Římě. Ten měl zásadní vliv na jeho další uměleckou kariéru - jednak se tam setkal s německými nazarény, kteří jeho tvorbu silně poznamenali, jednak získal v Itálii první významné zakázky. Maloval hlavně náboženská témata.

Druhým místem je blízký Frýdlant s pohyblivým betlémem. Tvůrcem je Gustav Simon z Frýdlantu, zemědělec, který se narodil v r. 1873 a zemřel ve věku 80 let na Štědrý večer v r. 1953. Výstavbě jesliček se věnoval již od svého mládí, avšak teprve po 60 letech byly předvedeny veřejnosti.

Simonův betlém tvoří celkem asi 240 figurek, z toho jich je na 130 pohyblivých. Jsou vyrobeny převážně z papíru, některé i ze dřeva. Každá z nich má svůj vlastní strojek, umožňující vykonávat jednotlivé pohyby. Provázky od nich se pak sbíhají na hlavním válci, jenž je poháněn hodinovým strojem. Je to, jako když natáhnete autíčko na klíček - zatočí se klikou a 50 kg závaží uvádí na 5 minut celý důmyslný stroj do pohybu. Přidáním či ubráním závaží se dá celý chod zrychlit či zpomalit. Betlémská krajina ožívá, ústřední jesličky obklopují rázovité postavičky z běžného života, řemeslníci, zemědělci, pastevci, kolem se pasou přežvykující krávy, ovce. Je tu město, chrámy, hrázděné domy, kostelík se zvonicí, do něhož vchází poustevník a smeká, dřevorubci řežou dřevo, na loďkách se projíždějí rybáři, děvečka pumpuje ze studny vodu a napájí dobytek, přadlena přede... Horské pozadí je nejasného původu, trochu připomíná panorama Jizerských hor či Krkonoše, ale specifická křivka, která by jednoznačně hory identifikovala, chybí. Je to spíše výsledek představ autora. Jesličky o rozměrech 4,15 m x 2 m jsou umístěny v jedné z místností roubeného domu, který patří mezi nejstarší budovy ve Frýdlantu.

Do Hejnic a Frýdlantu se dá dojet vlakem z Liberce, do Libverdy jezdí autobus z Hejnic..

S využitím internetových zdrojů.