STOLETÝ BETLÉM Z FRÝDLANTU - KOSTELNÍ SESTAVA Z MNICHOVA
Milan Maršálek

Betlém v kostele Nalezení sv. Kříže ve Frýdlantu v Čechách patří po mnoho generací k nerozlučným průvodcům zdejších Vánoc. V uplynulém roce byl rukama Vanesy Trostové opraven, což bylo pro nás příležitostí k bližšímu seznámení s tímto dílem.

Vanesa Trostová (*1975 v Liberci) absolvovala školu restaurování a konzervační techniky v Litomyšli a má svoji dílnu v Oldřichově v Hájích. Nyní pracuje na drobnějších křížcích a dalších předmětech z kamene.

Opravovaný soubor měl 14 figur vysokých asi 60 cm (dobrý pastýř je dvakrát), doplněných několika ovečkami a volkem s oslem ve stáji. Právě dřevěná, částečně kašírovaná stáj, zhotovená z původně obalových prkének, může napovědět o skutečném původu a stáří betlému. Na spodním okraji stavby je totiž asi tři centimetry vysoký a osm centimetrů široký kovový štítek s označením Mayer´sche k. Hof Kunstanstallt München. Vlevo je pak znak s korunkou - tlačený erb, který zleva i zprava podpírají dva lvi.

Je to domicil umělecké dílny pro kostelní práce, kterou založil v roce 1847 v Mnichově Josef Gabriel Mayer. Ta po roce 1882 dostala titul Královská. Zakladatel experimentoval při vytváření svých figur s hmotou z jílu a mletého kamene, kterou otiskoval do forem. Sám vytvořil na 120 předloh. Tyto předlohy a své hlavní práce sám signoval. Sochy měly dřevěnou, většinou soustruženou základnu, na které bylo značení autora. Založil i vlastní odbornou školu a v době největšího rozmachu měl přes 100 spolupracovníků. Jeho firma, i když s poněkud pozměněným zaměřením, existuje dodnes.

Dochované figury měly šrámy dané pravidelným stavěním a skládáním a snad i faktem, že byly uskladněny v poměrně vlhkém prostředí kostela. Kromě odřenin a jiného mechanického poškození, byla někde obnažena i drátěná konstrukce, která korodovala. Z toho bylo zřejmé, že některé větší ovečky nejsou z uvedené hmoty, ale ze sádry. Malé jsou z oné směsi.

Na dřevěném podstavci je Josef značený písmeny FT, páže má označení FIS a další figura má patrné JK. Způsob provedení i vysoká kvalita práce opravňují s jistotou předpokládat, že se u figur skutečně jedná o produkt uvedené dílny. Ovečky mohou mít odlišnou provenienci. Z období první republiky je pohlednice frýdlantského fotografa Wurbse, na které kromě sv. Rodiny můžeme identifikovat devět figur.

Vzhledem k tomu, že se nám zatím nepodařilo dohledat záznam, kdy byl betlém zakoupen, můžeme jen usuzovat, že se do Frýdlantu dostal po roce 1882, a podle neurčitých zpráv pamětníků, rozhodně před rokem 1914.