GALERIE AUTORŮ VÁNOČNÍCH POHLEDNIC: Jan Černý
KLATOVSKÝ
Bohumil Dušek
Jan Černý Klatovský byl český malíř a ilustrátor. Narodil
16. května 1919 v Klatovech a zemřel 13. října 1993 v Pule, kde si léčil astma,
na zánět žlučových cest.
Gymnázium vystudoval v Klatovech. Po maturitě se přestěhoval z Klatov k tetám
do Prahy na Spořilov, kde žil až do konce života. V letech 1937 - 1942 (do
uzavření vysokých škol nacisty) studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a v
ateliérech J. Bendy a A. Strnadela. Malováním se pak živil až do své smrti. Byl
členem výtvarného spolku Mánes a členem Československého svazu výtvarných
umělců. Proslul jako ilustrátor (mj. knih nakladatelství E. V. Marek), dětských
časopisů a také jako grafik. Hodně se věnoval krajinomalbě.
Spořilovský výtvarník již v mládí propadl novému fenoménu - filmu. Svůj zájem
později realizoval jako sběratel a amatérský filmař a fotograf, nicméně jeho
stěžejní tvorbou byly ilustrace. Během protektorátu se seznámil s jím
obdivovaným Zdeňkem Burianem (který byl později kmotrem jeho syna) a dalšími
výtvarníky. Všechny spojoval názor na způsob malby a kresby a zájem o ilustrace
k dobrodružné literatuře. Jan Černý začal spolupracovat s časopisy Rozruch,
Ahoj, Junák (kam ho pozval J. Foglar), Mateřídouška (na přání O. Sekory) a
dalšími. Kvůli záměně jmen se stejnojmennými výtvarníky si přidal k příjmení
Klatovský, dle místa svého narození.
Jan Černý Klatovský ilustroval mnoho knih, hlavně dětských a dobrodružných, ale
jeho tvorba byla velice pestrá. Věnoval se zakázkové činnosti (diplomy,
kalendáře, obtisky, leporela, novoročenky atd.) a nevyhýbal se ani větším
olejům. Například v roce 1952 na zakázku Památníku národní kultury Strahov
vytvořil velké plátno na téma revolučního roku 1848 v Praze. Posledních patnáct
let pracoval především s litografií s tematikou historické Prahy. Bohužel, při
požáru spořilovského domu deset let po jeho smrti bylo mnoho kreseb, obrazů a
filmů zničeno.
Absolvoval mnoho společných výstav, například - Výtvarná úroda, 1950, Dům výtvarného umění, Praha, Členská výstava ČSSVU, 1952, Obecní dům v Praze, Hosté Hollara, 1965, Galerie Hollar, Praha, 1. pražský salon, Bruselský pavilon, Praha, 2. pražský salon (obrazů, soch a grafik), Dům U Hybernů, Praha, Pražské motivy v grafice a kresbě, Galerie Hollar, Praha, Nejkrásnější knihy roku 1980, Památník národního písemnictví, Praha, Cestami života a umění - výstava obrazů, soch, kreseb a grafiky jedenácti výtvarníků, Galerie Československý spisovatel, Praha atd.
Tvorbě pohlednic se příliš nevěnoval, pokud ano, převažovaly náměty krajinné či dětské, a to i na pohledech vánočních.
(Podle internetových zdrojů.)
