STROM ŽIVOTA - VZÁCNÉ ŘEZBÁŘSKÉ DÍLO
Jan Roda

Je tomu již více let, co jsem se toulal krajem pod hradem Landštejn a uprostřed půvabné krajiny, nedaleko rybníka Osika, narazil na Klášter. Píši Klášter s velkým písmenem, neb to je název maličké osady, které dominuje rozměrný barokní kostel z počátku 16. století. Působil na mne jako přízrak, v tom místě, kde ještě nedaleko protínaly kraj ostnaté dráty hraničního pásma, a obyvatel bylo ke spočítání. Kostel byl poslední dochovanou součástí paulánského kláštera, který byl zbořen v roce 1959. Tehdy postačilo zajít si pro klíč do blízkého stavení a celá barokní nádhera interiéru byla, alespoň na chvíli, vaše. Vzpomínám na vskutku obrovský umělecky pojatý hlavní oltář a řezby světců v nadživotní velikosti. Pak také na všudypřítomnou vlhkost, která tu krásu ničila. Zcela stranou, v jakési chodbičce jsem objevil řezbářský skvost - Strom života.

Strom života, jemná filigránská řezba asi metr osmdesát vysoká, zpodobňovala příběh Ježíše Krista. Byla vyřezána z tvrdého dřeva do všech možných detailů v pojetí, jaké dalo světu barokní umění. Tou dobou se mi zdálo, že je toto naprosto nezajištěné dílo odsouzené k postupnému zničení.

O několik dalších let mne překvapilo, že jsem se s dílem setkal v Praze na výstavě "České baroko". To již řezba byla restaurována a pro další pokolení zachráněna. Z průvodní popisky jsem se dozvěděl, že se jedná o práci snad jihoněmecké dílny z druhé poloviny 17. století. Již tehdy mi bylo jasné, že se toto unikátní dílo nemůže navrátit do kostela Nejsvětější Trojice v Klášteře u Nové Bystřice. Na generální opravě stavby se sice pracovalo, ale stavební a restaurátorské práce nebyly dokončeny.

Třetí setkání se Stromem života bylo na konci minulého roku, kdy jsem v Muzeu Jindřichohradecka navštívil autorskou výstavu slovenského řezbáře a betlemáře Vladimíra Morávka. Strom života je vystaven v oddělení vzácných sakrálních řezeb a je ozdobou muzejních sbírek. Lze tedy říci, že příběh Stromu je příběhem se šťastným koncem. Řezbě se dostalo ošetření, umístění a zabezpečení, které odpovídá jeho hodnotě. Vrátilo se do jižních Čech tam, kam patří. Snad se i kostel nejsvětější Trojice dočká všech oprav, které si zaslouží.