BETLÉMY NA KOLÍNSKU
Mirek Andrle
V nedávné době jsem navštívil Radovesnice II na
Kolínsku, abych si prohlédl velký skříňový betlém v podobě
otevíratelného triptychu, vzniklý v letech 2013 - 2019, od kolínského
výtvarníka Pavla Rajdla, který má v této obci na Kolínsku ateliér. O jeho
betlému na kolínském náměstí v minulém čísle psal p. Vladyka.
Jedná se o největší keramický
betlém v České republice s více jak 400 keramickými figurami doplněnými malbou
a dalšími keramickými prvky. Tři části vlastního betlému jsou po otevření
bočních křídel veliké 4,2 x 2,15 metrů. Horní pás obsahuje zpodobnění města
Jeruzaléma i s jeho historickými budovami, se svatou Rodinou, pastýři a
přicházejícími Třemi králi s doprovodem. V bočních křídlech
opatřených nápisem Sláva Bohu na výsostech a Pokoj lidem dobré vůle jsou poutníci
převážně vznešeného původu. Střední pás zobrazuje typickou českou krajinu
venkovského charakteru s kostelíčky a lidovými stavbami. Scenérii doplňují
koledníci, sedlák s pašíkem, hostinský nesoucí sud, babky, vesnická kapela
kutálka, rozezpívané děti a tančící páry. Spodní pás představuje tradiční
české vánoční zvyky a celou historii adventu s vyobrazením postav jako je
Mikuláš s čertem, Lucky, štědrovečerní večeře, Rybova mše a tříkrálová
obchůzka. Na stěně za betlémem je zpodobněno Nebe, kde ve volném prostoru se
vznáší Pán Bůh spolu s anděly, kteří opět hlavně muzicírují a zpívají.
Venkovní stěna skříně obsahuje keramickou mozaiku Noc pastýřů.
Zdroj: Pavel Rajdl - www.pavelrajdl.cz a webové
stránky obce Radovesnice II.
Město Kolín proslavil svoji hudbou František Kmoch, a také v období
první republiky Kolínská cikorka. Továrna na kávové náhražky na Zálabí u železniční
zastávky byla založena v roce 1894 skupinou osmi podílníků v čele s
Čeňkem Křičkou, který je i autorem architektonického projektu továrny. V roce
1898 byla přeměněna na akciovou společnost pod názvem Kolínská továrna na
kávové náhražky, kupecký podnik akciový, lidově zvaný podle produkce Cikorka. Od počátku se zde vyráběly
kávoviny Zlatá hospodyňka či Žitovka. V roce 1904 byla továrna
secesně upravena podle Křičkova návrhu,
v průčelním štítu doplněná reliéfem s ochrannou známkou továrny -
sokola držícího balíček Kolínské cikorky. Závod velmi prudce expandoval,
filiálky postupně vznikaly Prostějově (1900), Lublani (1909) a Haliči (1912),
po fúzi se závody Buva a Berger v roce 1912 se stal jedním z největší
podniků svého druhu v Rakousko-Uhersku. Továrna na cikorku, jako taková
existovala až do znárodnění. Za první republiky tato továrna vydala celkem pět
svých reklamních papírových betlémů, tři letního rázu, dva zimního. Každý betlém má svoji
charakteristiku.