VAJEROVY BETLÉMY
Mirek Andrle
Zase máme to zimní období, a s ním výstavy betlémů. Letos bohužel ve velice omezeném rozsahu. V posledním čísle časopisu Betlemář 1) jsem si s radostí přečetl článek p. Duška Boromejky a betlémy o betlému, který vytvořil bývalý brněnský kotlář Alois Vajer. Jako předseda Betlemářů jižní Moravy se zúčastňuji zahájení předvánoční výstavy betlémů v Předklášteří u Tišnova, kterou pořádá Společnost Art Periscope pod vedením p. Zdeňka Jílka 2). Bohužel, letošní 12. ročník, vzhledem k současné situaci, se překládá na příští rok. Výstava mívá velice krásné zahájení s bohatým kulturním programem, rovněž také i slavnostní ukončení. Na těchto výstavách bývá vystavován historický pohyblivý betlém, vypůjčený z kostela sv. Václava v Tišnově. Byl zhotoven Aloisem Vajerem z Brna. Betlém se skládá z osmi skupin a 52 figurek, z nichž je 46 pohyblivých. Je poháněn elektromotorkem a pohyb všech osob a zvířátek se děje pomocí řetízků z jízdních kol nebo kožených řemínků ze šicích strojů.
Na výstavu v roce 2016 byl zapůjčen další pohyblivý historický betlém, dosud betlemářům neznámý, z kostela Povýšení sv. Kříže v Drásově (u Tišnova). Betlém je v dřevěné bedně o rozměrech 200 x 60 x 195 cm s otevíracím víkem, na kterém je umístěna betlémská krajina. Po jeho otevření vznikne překrásný celek betlémské scenérie. Jedná se o podobný betlém, jako je v kostele sv. Václava v Tišnově. Pamětníci odhadují, že se zde objevil asi po roce 1935. Po důkladném prozkoumání obou betlémů přítomnými členy sdružení Betlemářů jižní Moravy, při příležitosti jeho zveřejnění v rámci předvánoční výstavy v Předklášteří, bylo potvrzeno, že i tento betlém je dílem Vajerovým, a to podle jeho provedení.
Kolik vytvořil Alois Vajer pohyblivých betlémů nevíme, prokazatelných je pět. Prvý vytvořil pro Kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (dále: boromejky) kláštera v Údolní ulici v Brně. Ten brněnské boromejky věnovaly, asi před rokem 1930, do "Školy a dětského domova", tzv. sirotčince, v Českých Budějovicích 3). Ze sirotčince byl převezen do kostela sv. Rodiny a v letech 1968 -1971 do katedrály sv. Mikuláše, který spravuje Římskokatolická farnost u kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.
Jak ke zhotovení tohoto betlému došlo? Z kroniky sirotčince vyjímáme: "Za války (1. světové) žil v Brně muž, který trpěl velice nouzí a hladem. Představená našeho kláštera (v Brně), S. M. Gaudentie Jančaříková (+ 1941 v Brně) jej velice podporovala, ba víc, živila a šatila, ačkoliv v klášteře nebyl žádný přebytek. Bez její pomoci by hlady umřel. On z vděčnosti postavil (po válce) tento mechanický betlém, který sestrám v Brně daroval."
Opět pro brněnské boromejky Vajer udělal druhý betlém, s většími figurkami. Při náletu na Brno 20. listopadu roce 1944 bylo zničeno několik klášterních budov včetně betlému. Další betlém, stejného provedení, jako v Českých Budějovicích, vytvořil 78letý důchodce Vajer v roce 1935 pro kostel sv. Václava v Tišnově. Neověřenou informací je, že tento betlém v Tišnově je čtvrtý 4), ale oprávněně se lze domnívat, že je třetí 5).
Vl. Vaclík v publikaci6) sděluje, že čtvrtý betlém byl Vajerem vyroben pro boromejky v klášteře v Rožďalovicích, který v roce 1964 byl převezen do kláštera Křižovníků s červenou hvězdou ve Znojmě - Hradišti 7) a nyní je v Moravských Budějovicích, v Domě sv. Antonína.
Poslední, pátý, betlém je v Drásově. Veřejnosti byl představen, jak výše uvedeno, při výstavě Historické betlémy a andělé v Předklášteří, konané za přispění Jihomoravského kraje 18. prosince 2016. Při této příležitosti Vajerovu betlému byl vystaven "Rodný list". Vždy o Vánocích můžeme betlém vidět v místním kostele Povýšení sv. Kříže v Drásově.
Šestý mechanický betlém už Alois Vajer asi nevytvořil a výzva čtenářům Katolického týdeníku o hledání podobného betlému, podle fotografie tišnovského betlému, nebyla zveřejněna z neznámého důvodu.
Lze jen litovat, že ve farních kronikách ani v archivech v Rajhradu nebyly nalezeny žádné informace o Vajerových betlémech, mimo jedné, a to ve faktuře za opravu elektromotorku tišnovského betlému. O jejich tvůrci Aloisu Vajerovi nevíme v podstatě nic. Známe jen jméno, ale nevíme, zda se jedná o jméno správně zapsané, nebo se jedná o fonetický zápis. Z kronik boromejek se ví, že Vajer byl brněnský kotlář, ale dokument o výše uvedeném jeho věku 78 let v roce 1935 nebyl nalezen. Snad čas někdy odhalí toto a jiná tajemství Vajerových betlémů.
Velice děkuji p. Ing. Viktoru Dvořákovi z Moravských Budějovic za spolupráci na tomto článku.
Prameny:
1) Dušek Bohumil: Boromejky a
betlémy, Betlemář 2020, č. 74, str. 4, vydavatel SČB
2) Jílek Zdeněk a spol. Tišnovsko a betlémy, Art Periskope Tišnov
2013,Jílek Zdeněk a spol. Pojďme
spolu za betlémy, Art Periskope Tišnov 2018 atd.
3) Kronika sirotčince a školy v Českých Budějovicích, KR-Č5;
příloha od r. 1948, s. 7; v roce 1949 v Kongregaci milosrdných sester sv. Karla
Boromejského, Šporkova 12, Praha 1
4) Náš pohyblivý Betlém: Cesta, XVI - 2005 - 4, Tišnov, Vánoce
2005, s. 59
5) Archiv Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, skříň č. 38,
šanon I. Rožďalovice (Rozdalovitz), 3. Historické články
6) Vaclík Vladimír: Chrámové betlémy v Čechách a na Moravě, Praha,
nakladatelství Vyšehrad, 1990
7) Kronika Charitativního domova pro řeholnice ve Znojmě -
Hradišti, KR-Z1, s. 120