BETLÉM CHRÁMU SV. BARTOLOMĚJE V KOLÍNĚ
Pavel Vladyka

Vánoce jsou pro řadu z nás nejen nejkrásnějším svátkem v roce, vonícím jehličím a tajemnou atmosférou, ale i časem milých vzpomínek z dětství. I já se každoročně v tento čas nořím do vzpomínek mně nejdražších, ke kterým patří i štědrovečerní návštěva kolínského chrámu svatého Bartoloměje. Každý rok zde stával nádherný betlém, který neodmyslitelně patřil k našemu štědrému dni.

Dnes už ho v plné kráse asi nespatříte. Časy, kdy se o něj starali bratři Kamarýtové, jsou bohužel dávno pryč. Připomínají ho jen staré fotografie z kolínského archivu, původně černobílé, které jsem se pro vás pokusil kolorovat.

Betlém vznikal v letech 1869 až 1870 z iniciativy kaplana Jana Svobody, rodáka z Chrudimi. Autorem většiny figur byl lidový řezbář Josef Touška ze Zruče nad Sázavou. Odkud však pochází další figury s velkými bradatými hlavami, se už asi bohužel nedozvíme. Díky šťastné náhodě se ale zachovala půvabná korespondence mezi řezbářem Touškou a kolínskou farností, ze které vyplývá, že třeba boží hrob je patrně dílem tyrolského řezbáře (viz dále).

Jedním z prvních stavitelů jesliček byl kolínský kostelník Jan Evangelista Major, který v chrámu sv. Bartoloměje působil od roku 1885. Po něm se každoroční stavby betléma ujal pan Josef Svoboda, na kterého navázali bratři Kamarýtové. Ti pak po více než 50 let betlém nejen stavěli, ale svědomitě se starali i o jeho nezbytnou opravu. Zprvu byly jesličky stavěny v kapli za hlavním oltářem, později se přesunuly do kaple na opačné straně chrámu a po dalších letech do prostoru pod jižní věží. V březnu roku 1945, během třetího náletu na Kolín, byla silně poškozena budova děkanského úřadu a s ní zničeny i původní skály betléma, vyrobené ze škváry. Bylo štěstím, že zrovna tento rok zde nebyly uloženy i figury. Krátce po druhé světové válce bratři Kamarýtové obohatili betlém o plastickou maketu chrámu sv. Bartoloměje, hradby a kolínské brány. Jesličky tehdy měly u místního obyvatelstva velký úspěch. Bohužel v roce 1950 přišlo udání a s ním spojená domovní prohlídka, při které byly tyto stavby odvezeny neznámo kam. Koncepce stavby jesliček se pak výrazně změnila v roce 1964. Ve zmíněném roce bratři Kamarýtové pro betlém vybudovali velké pódium a k dosavadnímu pozadí namalovali postranní obrazy - kolínské Nocturno na levou a palestinskou krajinu na pravou stranu. Každoročně pak jezdili do lesů pro mech, větve z vršku stromů, pro kořeny a další dekoraci a za studených prosincových dní stavěli nádherný betlém, lemovaný vonícími vánočními smrčky, plný oveček v mechu a radujících se postaviček kolem zrozeného Ježíška.

Na Štědrý den o večerní mši pak byl betlém poprvé k vidění. Marie s Josefem v rozzářeném chlévě nad jesličkami s Ježíškem. Kolem andělé a pastýři, králové i jejich doprovod. Nad nimi rozsvícená okna věží usínajícího města Betléma a v pozadí Anděl Páně zvěstující pastýřům příchod Mesiáše. Z betléma přímo dýchala radostná zvěst i tajuplnost svaté noci. Vůně jehličí, hudba varhan a hlas kostelních zvonů. To byl Štědrý večer.

Zdroj: Vánoční Kolínské noviny 22. 12. 1992

Betlém v chrámu sv. Bartoloměje, 70. léta, kolorováno. Zdroj: Kolínský archiv