OLTÁŘE BOŽÍHO HROBU
Jan Roda

Období baroka přálo okázalému slavení vánočních a velikonočních svátků. Různými formami se prohlubovala zbožnost lidu a dávala názorně poznat biblické události popsané v Novém zákoně.
Právě proto vznikl zvyk stavění betlémů v katolických chrámech ve vánoční době. Oběť Ježíše Krista celoročně připomínal Ježíš přibitý na kříži. V období svatého velikonočního týdne se však stavěly oltáře Božího hrobu, kde spočinul Pán, aby byl následně vzkříšen. Boží hroby se stavěly se stejnou pečlivostí jako vánoční betlémy. Byla to krásná umělecká díla. Doba osvícenská těmto formám křesťanských oslav však nepřála. Proto se z kostelů vytratily jak betlémy, tak Boží hroby.
Po odeznění osvícenských reforem se do chrámů vrátily a zažily svá "zlatá léta". Toto období ukončil druhý vatikánský koncil, který vnesl změny do liturgie. Možná, že právě období, ve kterém žijeme, opět klade důraz na stavění betlémů a Božích hrobů, tolik prospěšných pro zklidnění a vnitřní meditaci. Ještě se z dětství pamatuji, že v čase Vánoc se chodilo rozjímat před betlém a o Velikonocích před Boží hrob.
Provedení Božích hrobů jsou různá. I ty, které jsou přímo v kostelech, mají rozličný vzhled. V tomto článku bych chtěl připomenout jednu jejich podobu, která, na přelomu 19. a 20. století, byla oblíbená. Jde o samostatný oltář Božího hrobu tvořený mozaikou prosvětlených sklíček. Jejich výrobou se proslavila moravská firma pana Eduarda Zbiteka z Nových Sadů u Olomouce. Firma byla založena v roce 1846 a později ji převzal syn Emil. Firma ukončila svoji činnost v roce 1922. Vlastnila privilegium na zhotovování obrazů z broušených skleněných kamenů, které byly dováženy z Jablonce n. N. V době své prosperity firma vyrobila 900 až 1000 oltářů tohoto typu pro farnosti celé Rakousko-Uherské říše. Oltáře byly posílány i do jižní Ameriky.
Barevná mozaika, ze které byly vyskládány obrazce, byla spojována drátky. Barevné kamínky se vkládaly do vysekaných otvorů v papírovém podkladu, který byl upnut do rámu. Celý obrazec byl prosvětlen umělým osvětlením, kterým, ve své době, byly petrolejové lampy. Aby výsledný efekt byl umocněn, mnohdy se okna kostela zakrývala tmavou látkou. Tam, kde se zvyk stavět tento druh Božího hrobu udržel, byly petrolejové lampy nahrazeny elektrickým osvětlením.
Farnosti si mohly objednat také menší Boží hroby, ty se pak instalovaly do skříní. Velké Boží hroby bylo nutno sestavovat z menších přenosných dílů, což jistě bylo pracné. Jeden z větších hrobů tohoto typu se staví v kostele sv. Vincence v jihočeských Doudlebech. Jak připomněla Česká televize v krátkém kulturním vstupu, staví se tento oltář nepřetržitě po všechna léta od pořízení v roce 1883. Celkem by se v Čechách a na Moravě měla dochovat asi desítka takových oltářů. V jižních Čechách jsou ve čtyřech farnostech. Snad největší oltář tohoto typu je v olomouckém děkanství. Je však poškozený a čeká na svou opravu.
I v sousedním Rakousku se mohou o Velikonocích pyšnit takovými skvosty. Mnohde mají oltáře Božího hrobu ještě větší, stává se, že je kombinují s předsazenými deskami malovaných biblických postav. V Rakousku bylo několik takových nalezeno ve farních depozitářích. Farníci si uvědomili jejich hodnotu a nechali provést restaurování. Tak tomu bylo třeba v bazilice sv. Michaela v Mondsee. Tam jsem se o jejich existenci poprvé dozvěděl. Žel, bylo léto v plném proudu a oltář byl uložen.
Opravdu krásný oltář se nalézá v bavorské obci Iffeldorf. Je sestaven z 27 000 skleněných kousků mozaiky.
Světlo za křížem symbolizuje naději ze vzkříšení. Pod křížem je skříňka odkazující na biblickou Archu úmluvy. U paty kříže klečí andělé. Na patkách sloupů jsou vyvedeny mučicí nástroje použité při ukřižování Krista. Boží hrob je centrálním místem oltáře. Zbrojnošové jsou stráží, kterou nařídil Pilát.
Hrob bývá postaven po liturgiích Zeleného čtvrtku. Následující den se před ním konají modlitby a páteční liturgie. O Bílé sobotě se slaví vzkříšení. Tělo Páně je odstraněno, prázdný hrob zakryt spuštěným bílým plátnem. Na mensu se staví socha vzkříšeného Krista.
Záměrem tohoto textu je upozornit na jednu techniku stavění Božího hrobu, která nese "moravskou" stopu. Jistě se v čase Velikonoc staví i jiné typy Božích hrobů, které jsou jinak ztvárněny. Upozornil bych hlavně na malované kulisové stavby. Příkladem může být 250 let starý Boží hrob stavěný v Baunachu v Německu. Jsem si jist, že pokud by byly důkladně prohlédnuty depozitáře našich farností, nalezla by se torza podobných staveb. Občasné nálezy deskových maleb s pašijovými postavami, včetně odpovídajících kulis, tomu napovídají. Jistě by bylo záslužné jejich obnovení.
Podklady: vysílání ČT ze dne 31. 3. 2021 - kulturní rubrika, internetové stránky rakouských farností