Betlemář 78/2021

ČESKÝ GRAFIK TAVÍK FRANTIŠEK ŠIMON (1877-1942)
Jiřina Hánová

Musela to být náramná věc, ten Mikulášský trh! Není snad autora, který by ve svých vzpomínkách na dětství prožité v Praze nelíčil okouzlení z Mikulášského trhu s všemožnými lákadly, vůněmi, stánky plnými hraček, ovoce, cukroví. Moc pěkně vzpomínal J. Seifert na jesličkový arch, který si odtud přinesl a doma pak pracně vystřihoval. Alšův to asi nebyl, v něm není tolik oveček.
V katalogu vánoční výstavy Muzea hlavního města Prahy v zimě 2002/3 je vedle obsažného textu i plno doprovodných ilustrací, mezi nimi i obraz Mikulášský trh na Staroměstském náměstí. Zaujal mě svou atmosférou, ale neméně autorem: Tavík Fr. Šimon. Co z toho je jméno? Do té doby jsem o něm neslyšela, proto mě překvapila informace na internetu, že jde o našeho významného grafika.
Sdělení, že je to "malíř plicního vzduchu", doprovázelo všechny internetové reprodukce.
Jak jsem se s ním a jeho tvorbou podrobněji seznamovala, dozvěděla jsem se, že Tavík je pseudonym podle matčina dívčího jména, že na Hlávkovo stipendium jako student AVU procestoval celý svět, na delší dobu se usadil v Paříži, vrátil se domů, zasloužil se o centrum grafiků Hollar a stal se sám profesorem grafiky na AVU. Jen ten "plicní vzduch" - plainair - plenér jsem z reprodukcí nevykoukala. Dojmy z cest - pařížští bukinisté na nábřeží Seiny, tržiště v Tangeru, ale pro mne hlavně zasněžená Praha, chodci na Karlově mostě, a především opakovaně Mikulášský trh s jeho dnes už asi zmizelou atmosférou.
Že je o grafiku T. F. Šimona pořád velký zájem, to dosvědčují stoupající ceny na aukcích. Jen já jsem na léta uvízla v přání mít doma Mikulášský trh nějakého Tavíka.