VZPOMÍNKA NA VALAŠSKÉHO UMĚLCE, ŘEZBÁŘE A BETLEMÁŘE, KARLA CHOVANCE (1936 - 2021)
Ivan Hejtmánek
Ve čtvrtek 8. dubna 2021
navždy opustil, po krátké nemoci, řezbářský a betlemářský svět valašský
výtvarník Karel Chovanec z Rožnova pod Radhoštěm. Umělec, který se
nesmazatelně zapsal svým rukopisem do kroniky řezbářů - samouků, kterého talent
a píle dovedly za 50 let tvůrčí činnosti k vynikajícím výsledkům, které
lze směle porovnávat s díly profesionálních, odborně školených tvůrců.
V říjnu 2016 byl otištěn v našem spolkovém časopisu Betlemář (č. 55) můj
krátký medailon k umělcovým 80. narozeninám. Nyní bych rád doplnil tento
článek vzpomínkou, která je zároveň rozloučením s naším kolegou, přítelem
a pro mnohé řezbáře vzorem. Když jsem před osmi léty začínal tvořit své první
betlémské figurky, rozhlížel jsem se v blízkém okolí a hledal vzory, od
kterých bych čerpal potřebné zkušenosti a vědomosti. Tak jsem na řezbářském
setkání nazývaném "Hejův nožík" ve Valašském muzeu v přírodě uviděl
člověka, kterého jsem sice znal, ale který byl natolik zabrán do své práce, že
téměř nevnímal okolí. Na pracovním stole byl právě rozpracován mohutný
basreliéf s mnoha postavami, představujícími cimbálovou muziku, tanečníky
v krojích, vše jako živé. Uchvátila mne dynamika pohybu zobrazených postav,
jejich dokonalé proporce a mistrné provedení řezby.
V ruce umělce se střídala precizně ostrá dláta různých tvarů a velikostí a
každým řezem se objevovala nová část tváře, šatu, nebo hudebního nástroje. Vše
bylo předem dokonale nakresleno, takže umělcova představa konečného díla byla
koncentrována do samotné řezby. V brzké době jsme se díky návštěvě našeho
společného známého z Prahy začali scházet v jeho dílně postavené na dvoře
rodinného domu na Dolních Pasekách. Naše besedy se dotýkaly stále častěji nejen
řezbářské tvorby, ale také "věcí, zajímající obě strany" - historie, kulturního
dění, hudby a mnohdy i společenských problémů.
Právě v té době jsem začal tvořit svůj první velký "Betlém z Rožnova"
a rady, povzbuzení a kritické připomínky nového kamaráda mi pomáhaly překonávat
obavy z výsledku mé práce. V roce jeho 80. narozenin jsem svůj betlém
poprvé vystavil. Ocenění, které jsem od něho uslyšel, mi bude dlouhá léta
cenným zdrojem energie pro další práci. Velice si také vážil mého úsilí
zorganizovat valašské řezbáře a betlemáře
v nově vytvořené regionální pobočce
SČB, a tak pomáhat v udržení staré křesťanské tradice oslavy
narození Krista spolu se zachováním řezbářské a betlemářské tvorby na Valašsku
a severovýchodní Moravě. Pro první naši regionální spolkovou výstavu betlémů
v roce 2018 na Zvonici Soláň, která byla výstavou současných tvůrců,
připravil pro propagační plakát sousoší svaté Rodiny a jeho Velký valašský
betlém s 52 figurami byl jedním z nejobdivovanějších exponátů této
výstavy. Do našeho téměř pravidelného, více jak šestiletého besedování, zasáhla
v posledním roce protipandemická opatření, a tak zvláště na podzim a v
zimě jsme naše kontakty museli omezit. Při posledním osobním setkání 22. 3.
2021 jsme se těšili na teplé jarní sluníčko, které přinese více radosti a novou
životní energii. Můj rozpracovaný betlémský reliéf už Mistr neuvidí.
Přesto, že Karel Chovanec, vzhledem ke svému věku, již do naší pobočky SČB
nevstoupil, aktivně se účastnil našich schůzí, výstav i tradičních setkání
řezbářů ve Velkých Karlovicích, předvánočních setkání betlemářů v Muzeu
v Příboře a dalších akcí pořádaných v našem kraji. Jeho monumentální
reliéfní díla tvoří především několik provedení čtrnácti zastavení "Křížové
cesty", které zdobí kostely v Čechách a na Moravě. Oblíbenou sakrální
tvorbu doplňují reliéfy znázorňující další biblické výjevy. Významnou částí tvorby je pak zobrazení
života lidí na Valašsku. Portrétní tvorbu charakterizuje např. reliéf Josefa
Heji, valašského lidového umělce. Velký valašský betlém, který řezbář tvořil po
dobu 50 let, představuje vrchol figurální tvorby Karla Chovance. Pro potěšení
svých blízkých vytvořil i několik menších rodinných betlémů. Vynikající
výtvarné pojetí, mistrná a dokonalá řezba, to vše nás bude provázet ve
vzpomínkách na skromného člověka, pracovitého umělce, přinášejícího radost
z tvorby sobě i nám všem.
S úctou vzpomínají Betlemáři
Valašska