DALŠÍ ROZHOVORY S OCENĚNÝMI - Bohumír Andrle
Vladimír Glaser

Dalším z oceněných betlemářů je pan Bohumír Andrle. Neúnavný propagátor a vystavovatel. Jeho aktivity nemohl přehlédnout žádný z aktivních betlemářů. A to nejen na Poličsku a jižní Moravě, kde se angažuje nejvíce.


Kdy Vás poprvé zaujal nějaký betlém natolik, že jste se jim začal věnovat? Jaký betlém to byl?
Pocházím ze starého betlemářského rodu Jeřábko - Andrlova. Jeho historie se píše již od první poloviny 19. století, kdy můj předek Jan Jeřábek údajně vyřezával figurky do starého poličského kostela, který - a s ním i celé město - roku 1845 vyhořel. Od nejútlejšího mládí mě můj děd Karel Andrle zasvěcoval do rodového betlemářství, stavění rodinného betlému, vyřezávání figurek atd. A tento vztah k betlémům mně již zůstal na celý život. Také betlemářství ve městě mělo svoji tradici, kterou sepsala místní rodačka M. K. Valšíková a vydala tiskem roku 1946. Použila k tomu mnoho cenných údajů, které o poličském betlemářství zaznamenal někdejší poličský kaplan a administrátor v Poličce působící v letech 1917 - 1924. Pro mne to byl cenný dokument k moji publikaci Poličské betlémy a jejich tvůrci.

Co je podle Vás to, co se Vám doposud nejvíce povedlo a z čeho máte největší radost?
Mohli bychom jmenovat několik věcí. Především seskupit betlemáře na Poličsku (potažmo na českomoravském pomezí). Asi před dvaceti lety jsme s tehdejší ředitelkou Městského muzea ve Svitavách začali pořádat pravidelně jednou za dva roky výstavy betlémů. Svitavy bývaly díky jeho původnímu obyvatelstvu velice významná betlemářská lokalita. Do Svitav se vrátil jeho původní betlém. V současné době ho rekonstruuje p. Kamil Andres z Třebechovic p. O. Mechanický betlém by měl být přibližně 16 m dlouhý. Jsem rád, že zde na českomoravském pomezí se každoročně koná několik akcí, které prezentují činnost zdejších betlemářů. Jsou to především Dřevořezání s mini školičkou pro malé začínající řezbáře v Bystrém u Poličky, řezbářské akce v muzeu ve Svitavách, předvánoční akce v Korouhvi u Poličky, v Sebranicích u Litomyšle či výstavy betlémů v Bystrém u Poličky, v Kamenci u Poličky, ve Svitavách a v Baníně u Svitav, kterou pořádá každoročně náš člen p. Jiří Samek. Nelze opomenout i jiné příležitostné akce v některých okolních obcích. Za těch deset let, co jsem v čele jihomoravské organizace betlemářů, jsem potěšen, že v mnoha městech tohoto regionu každoročně lze navštívit zajímavé výstavy betlémů. Především bych chtěl ocenit dílo Libora Pištělky ve Švábenicích na Vyškovsku, který zřídil stálou expozici betlémů v místním venkovském muzeu, výstavy betlémů v klášterním kostele sv. Václava a Nanebevzetí Panny Marie ve Znojmě - Louce, výstavy v Předklášteří u Tišnova či mnohé další výstavy ze sbírek p. Stanislava Dostála z Přerova a jiné betlemářské akce. Také mám velikou radost, že na Kolínsku mám několik přátel betlemářů, kteří betlémy tvoří nebo jsou jejich sběrateli.


Jste tahounem pro celý region, máte o něm i přehled. Který betlém nebo akci byste doporučil návštěvníkům. Co by neměli přehlédnout? Je v regionu nějaký betlém, který je zajímavý a přitom je opomíjený?
I v letním čase je možno vidět některé krásné betlémy, jako např. Pivoňkův v Síni rodáků v Jimramově (okr. Žďár nad Sázavou), ve farním kostele svatého Vavřince v Olešnici na Moravě (okr. Blansko) tzv. Betlém z Betléma vytvořený z olivového dřeva přímo v rodišti Ježíše Krista v Betlémě. Velice krásná je celoročně přístupná expozice betlémů ve Švábenicích na Vyškovsku. V obci Vladislav na Třebíčsku krásný mechanický Dvořákův betlém, v obci Radovesnice II na Kolínsku nacházíme největší keramický betlém v ČR od kolínského výtvarníka Pavla Rajdla.

Kam a jak by měli směřovat betlemáři Poličska a jižní Moravy, aby betlemářství v regionu vzkvétalo? Jak by podle Vás měl pokračovat dál Spolek českých betlemářů a jak by mohl pomoci betlemářům v regionech?

Musíme si uvědomit, že členská základna stárne. Je třeba získávat nové mladé aktivní členy, abychom mohli dále rozvíjet naši činnost.