VÁNOČNÍ POEZIE PRAŽSKÝCH CHRÁMŮ
Jan Roda
Jako
každý rok ve vánočním čase otvírám půvabnou obrazovou publikaci Františka
Schnöblinga: Gloria. Kniha má podtitul Vánoční poezie
pražských chrámů, je bohatá na kvalitní černobílé fotografie a skoupá na
text. Knihu mám rád a vracím se k ní. Zavádí čtenáře do vánoční Prahy z
poloviny 20. století, ukazuje vlídný pohled do poklidných dnů, naplněných
svátečním rozjímáním. Přes 70 snímků ukazuje nevšední krásu zasněžené Prahy a
vybraných chrámových jeslí. Každý ze snímků je technicky dokonalý a vždy k
pozornému čtenáři něčím promlouvá. Vždyť autor, František Schnöbling (nar.
1913), byl profesionální fotograf a tato publikace není jeho jediným dílem.
Kniha, kterou pravidelně otvírám, je druhé vydání, které vyšlo v roce 1996. První vydání je podstatně starší, a to z roku 1959, kdy jej vydala Katolická charita. Lze tedy předpokládat, že otištěné snímky byly pořízeny kolem poloviny 20. století. Mají silnou vypovídací hodnotu. Některé ukazují neměnné krásy historické architektury, jiné pomíjivou obřadnost vánočních mší. Jaká péče byla věnována vánoční výzdobě chrámů! Nelze si nevšimnout kontrastu s prostým oblečením věřících. Šátek byl pro ženy sváteční pokrývkou hlavy.
Ten, kdo se zajímá o pražské chrámové betlémy, nalezne v knize zajímavé skutečnosti. Snad nejvíce změn uvidíme v betlémech z kostela sv. Tomáše na Malé Straně. Starý snímek ještě zachycuje podobu Svaté rodiny, jak byla zhotovena tyrolským řezbářem. Tyto figurky byly v minulých létech zcizeny a nahrazeny kopiemi, dle mého názoru nepříliš zdařilými. Do starého celku nezapadají. V knize Gloria je zobrazen další betlém, český lidový, který měl být ve správě kostela sv. Tomáše. Dnes již o něm nikdo neví...
Jesličky v kostele P. Marie Andělské (U kapucínů) zachytil autor fotografií ještě tak, jak byly historicky komponovány a také stavěny. Příprava postavení betléma byla sice náročná, ale měla něco do sebe. Dnešní neměnnou podobu stavění jeslím vtiskl akademický sochař a restaurátor pan Stádník. Jeho záměr byl chvályhodný a je jen na nás, jak atmosféru obrazu místa narození budeme vnímat.
Chrámový betlém z kostela P. Marie (Na Slovanech) toho hodně zažil. Přestál bombardování emauzského kláštera, pak byl deponován ve Strahovském klášteře, aby následně byl vrácen do chrámu, pro který byl zhotoven. V knize Gloria jsou publikovány snímky z jeho postavení v kostele Nanebevzetí P. Marie na Strahově. Jak jeho instalace krásně doplnila barokní skvost! Starý snímek by měl být vodítkem, jak citlivě umísťovat jesle do chrámového prostoru.
Mohli bychom dále listovat v knize a porovnávat staré s novým stavem. S radostí lze zjistit, že většina chrámových jeslí zůstala na svém místě a že jsou stavěny se stejnou pečlivostí. Za všechny uvedu velký betlém u sv. Ignáce, který lze považovat za vrcholné řezbářské dílo F. Charváta z Kutné Hory. Jinde však nelze přehlédnout, že za drobnými změnami v jesličkách můžeme vidět i nenahraditelné zcizení jednotlivostí ze souborů.
Na
závěr článku bych upozornil na skutečnost, že sehnat knihu Gloria v některém
antikvariátu by neměl být problém. Stokorunové vydání za knížku opravdu stojí.