VÝSTAVA BETLÉMŮ V GALERII BRILLOVKA V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM
Ivan Hejtmánek
Po
mnoha letech měli možnost nejen obyvatelé Rožnova pod Radhoštěm a regionu
Valašska, ale i přátelé betlémů ze širokého okolí, zhlédnout velkou výstavu
betlémů ze současné tvorby betlemářů Valašska a severovýchodní Moravy.
V nelehké epidemické situaci na podzim roku 2021 bylo těžké rozhodnout,
zda výstavu uskutečnit. S respektováním všech nařízení proti šíření již
dva roky trvající epidemie se výstava, která také připomněla 15. výročí
založení SČB, uskutečnila v původním termínu od 16. 12. 2021 do 30. 1.
2022. Vernisáž doprovázely tradiční koledy s cimbálovou muzikou Aldamáš a
úvodním slovem doc. PhDr. Daniela Drápaly, Ph. D., etnografa MU Brno a předsedy
kulturní komise města Rožnova p. R., které výstavu podpořilo finančně. Krásné
prostory soukromé výstavní galerie Brillovka zaplnilo 66 dřevěných vyřezávaných
betlémů ze současné tvorby řezbářů a betlemářů z Valašska a severovýchodní Moravy. Hlavním
organizátorem výstavy společně s Betlemáři Valašska, regionální
pobočkou SČB, bylo Téčko - kulturní agentura města. Neocenitelnou materiální
podporu poskytl majitel galerie pan Jiří Študent se svojí rodinou.
Většinu vystavených betlémů nezištně a ochotně zapůjčili členové regionální pobočky Spolku českých betlemářů a jejich přátelé. Dík patří všem, kteří betlémy zapůjčili, ale především těm, kteří své betlémy také postavili anebo pomohli s jejich svozem ze vzdálených obcí a měst. Výstava však nebyla letos jen přehlídkou bohaté soudobé tvorby v regionu Valašska a severovýchodní Moravy, ale dala také nahlédnout do betlemářské historie ukázkou sedmi betlémů historických. K obohacení výstavy přispěla zapůjčením svých historických i soudobých betlémů naše regionální muzea: Muzeum Beskyd z Frýdku-Místku, Muzeum Těšínska z Českého Těšína, Muzeum jihovýchodní Moravy ze Zlína a Národní muzeum v přírodě z Rožnova pod Radhoštěm.
Velice překvapivý objev hned na počátku výstavy přispěl k zatraktivnění a bezpochyby i k obrovskému zájmu návštěvníků. Stal se jím "Valašský betlém" vzniklý ve 30. letech 20. stol. ze spolupráce dvou valašských umělců - grafika, malíře a spisovatele Jana Kobzáně, který nakreslil předlohu sto figurkového betléma a zlínského lidového řezbáře Františka Vrzalíka, který betlém vyřezal. Bylo v obecné známosti betlemářů, že v letech 1939 až 1949 vyřezal František Vrzalík podle Kobzáňovy předlohy betlémy dva. Původním záměrem pořadatelů výstavy bylo ukázat návštěvníkům na dvou exponátech umělecký vývoj lidového řezbáře v období posledních deseti let jeho plodného života. Velkým překvapením byla zapůjčená - dosud neznámá - třetí verze zmiňovaného betléma, jehož identita byla prokázána v průběhu výstavy srovnávací fotografickou dokumentací a porovnáním rukopisu lidového řezbáře. Betlém na výstavu zapůjčil majitel betléma, člen našeho spolku, sběratel a organizátor každoroční "Betlémské cesty ve Štramberku" Pavel Jurák.
Tento objev dosud neznámého betléma valašských umělců z minulého století se stal neopakovatelným přínosem v badatelské práci regionální pobočky Betlemářů Valašska. O dalších skutečnostech i připravované srovnávací studii budeme informovat v některém z dalších čísel našeho časopisu.
Velkou pozornost malých návštěvníků poutaly čtyři pohyblivé betlémy, z nichž nejstarší s ručním pohonem pochází z poloviny 19. století. Také "goralský" betlém hluchoněmého lidového řezbáře Ondřeje Zogaty z Hrčavy, nejvýchodnější obce naší vlasti, z roku 1929, upoutal svým příběhem. Největší vystavený "Betlém v Lidečku" o rozměrech 6 x 1,5 x 2 m a 320 figurách řezbáře a betlemáře Aloise Zádrapy obdivovali malí i velcí návštěvníci. Pozornost vzbudil také zcela nový betlém vytvořený v "nazarénském stylu" Jana Brlici st., člena SČB. ("Nazaréni" - viz encyklopedie výtvarného umění 19. stol.) Všechny betlémy figurkové, reliéfní i oltářní - deskové, vánoční, tříkrálové, hromniční i postní ukázaly rozmanitost výtvarného přístupu jednotlivých tvůrců k zobrazení magické scény narození, nebo života Ježíše Krista. Většina exponátů byla vytvořena tradiční technikou řezby v lipovém dřevě, kdy pouze stopou nože a dláta vytváří autor kompletní figuru, nebo obraz, bez dodatečného užití barev. Takto byly vytvořeny betlémy s figurkami pěticentimetrovými, ale i betlémy s výškou postav více jak jeden metr. Scénář výstavy spolu s komentovanými prohlídkami zajišťoval v celém průběhu výstavy předseda Betlemářů Valašska, regionální pobočky SČB a kurátor výstavy Ivan Hejtmánek.
Nesčetná pochvalná uznání a poděkování jednotlivců i spolků zapsaná v návštěvní knize výstavy dokazují, že se všem více jak 4000 návštěvníkům výstava líbila, a lze vyslovit na závěr přání, aby se i v budoucnu našli obětaví organizátoři a podporovatelé, kteří spolu s tvůrci betlémů připomenou znovu nejen betlémskou historii, ale postarají se o udržení téměř osm set let staré betlemářské tradice stavění jeslí a betlémů.
Obrázek: objevená třetí verze "Valašského betléma" (40 figur) Františka Vrzalíka, podle kreslené předlohy Jana Kobzáně (40. léta 20. stol.)