JUBILEJNÍ JESLIČKOVÁ VÝSTAVA V PRAZE (1923)

Jan Roda

V letošním roce si připomeneme sté výročí Jubilejní jesličkové výstavy, která se konala v Praze ruku 1923. Pořádala ji Lidová Akademie pod záštitou biskupa Antonína Podlahy v prostorách refektáře koleje jezuitů z pražského Klementina. Nebyla to první jesličková výstava, ale bezpochyby v té době největší a svým pojetím nejrozsáhlejší. Předurčoval to velký sál refektáře o rozměrech 44 x 10,5 m, který byl výstavě propůjčen. Pořadatelé si předsevzali, že představí veřejnosti jesličkové umění v celé jeho rozmanitosti. Termín výstavy spojili se sedmistým výročím, kdy jáhen František, později prohlášený za svatého, připomněl netradičním způsobem narození Krista. Stalo se tak při vánoční bohoslužbě v italském Grecciu v roce 1223 v prostředí, které chudobou připomínalo skutečné místo narození v Betlémě. O to právě Františkovi šlo.

K výstavě byla vydána útlá knížka Jubilejní jesličková výstava v Praze 1223-1923 sestavená skupinou autorů v čele s paterem Karlem Procházkou. Po sto letech nám alespoň částečně nahrazuje nevydávaný katalog. I v dnešní době, kdy čas vánočních svátků připomínají četné betlémové výstavy, by podobná akce patřila mezi ty významnější. Asi ne počtem vystavených betlémů, výstavní plochou, ale množstvím možností, jak připomenout narození Ježíše.

Na výstavě byly ke zhlédnutí klasické betlémy kostelní i lidové. Je to patrné ze jmen vystavovatelů, kteří vlastnili řezbářské dílny nebo umělecké závody: B. Bek, F. V. Buk, K. Bušek, F. Charvát, B. Kafka. Příbramský lidový betlém postavil F. Bouška, ale byly zde k vidění i další jednotlivosti z Příbramska, jako formy – kadloubky. Vzácným exponátem byly zapůjčené postavy svatých Tří králů z kapucínského betléma na Hradčanech, které byly zhotoveny technikou kašírování. Orlickoústecké betlemářství bylo zastoupeno jeslemi s více než pěti sty kusy ručně malovaných jednotlivostí, menší betlém byl zapůjčen z třebíčského regionu.

K rozmanitosti exponátů přispěly vystavené jesličkové archy zapůjčené Kanonií strahovskou. Tyto archy patří mezi nejstarší, u nás dochované. Vystaveny byly také obrazy s vánočními motivy i svaté obrázky s Ježíškem. Vystavovatelé neopomněli zařadit mezi exponáty i samotné postavy Ježíška, zhotovené převážně z vosku. Tyto byly často dozdobeny a pak prezentovány jako klášterní práce. Z vosku se také dělaly drobnější betlémové figurky. Ze seznamu vystavovatelů je patrná velká účast klášterů z různých míst republiky. Ty zapůjčovaly asi více drobných exponátů. Mezi klášterní zápůjčky se řadí i velká, bohatě zdobená skříňka z majetku Alžbětinek Na Slupi s Pražským Jezulátkem.

Shora uvedenou rozmanitost zvýraznily tištěné vánoční kostelní písně, lidové koledy a vánoční jesličkové hry. Za některými uvedenými jmény vystavovatelů si s velkou dávkou nejistoty umíme představit, co asi zapůjčili. Namátkou, za V. Kotrba, Praha, je skryt název Cyrilo-Metodějské knihtiskárny a nakladatelství, které bylo zaměřeno na náboženské tisky. Reach S., Praha, byl fotograf a sběratel, sběratelem byl i básník J. Karásek ze Lvovic, Praha. Artěl, Praha bylo družstvo, pro "umění pro všední den". Zhotovilo též betlém. K. Procházka, Praha, byl ctitelem lidového umění, betlémů, sběratel. Posláním byl kněz. Aktivně se podílel na této výstavě. Mnoho dalších jmen je pro nás neznámých a nelze u nich vystopovat druh zápůjčky.

Hlásíme-li se k odkazu Jubilejní jesličkové výstavy, bylo by záslužné hlásit se ke všem odnožím jesličkářské kultury, třeba i té dramaturgické. Právě její význam rozpoznal sv. František při vánoční bohoslužbě před 800 léty před prázdnými jeslemi v neokázalé kulise italského Greccia.