FRANZ BARTH, RYTEC
Jan Roda
Výtvarní umělci, kteří na přelomu osmnáctého a devatenáctého
století věnovali svoje nadání malbě betlémových figur, stáli u počínajícího
rozmachu jesličkářství. V české betlemářské literatuře jsou uváděni Josef
Führich (1800 – 1876) a Jakob Ginzel (1792 – 1862), akademicky vzdělaní malíři
z Liberecka. Byli významní, zvláště Josef Führich, ale ne jediní.
Zájem o postavení jesliček v devatenáctém století narůstal, zdaleka ne všem byly přístupné ručně namalované betlémové figurky. Jiné to však bylo s tištěnými vystřihovacími archy. Právě mnozí, jako i Jakob Ginzel, maloval předlohy pro litografický tisk takových archů.
Ve stejném období žil ve hlavním městě Rakousko-Uherského mocnářství Franz Barth. Narodil se v roce 1784, zemřel ve Vídni, když se psal rok 1853. Vystudoval Akademii výtvarných umění, byl rytcem a obchodníkem s výtvarným uměním. Pod jeho signaturou můžeme rozpoznat kolorované mědirytiny, veduty, vystřihovací archy, ilustrované modlitby, písňové letáky a snad i hračky. Podnik na Mariahilf byl natolik úspěšný, že jej převzal jeho syn Karl. Při studiu pramenů autor článku nabyl dojmu, že umělci, žijící v tomto období, museli přijímat zakázky opravdu různorodé. Mezi ně patřila i výmalba nábytku či střelecké terče. Přiložené obrázky dokumentují betlemářskou tvorbu Franze Bartha. Na dvou listech vidíme několik postav pastýřů, ovce a také anděly. Jemnost grafického výrazu je srovnatelná s o něco staršími betlémovými archy, které se dochovaly v knihovně Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Ty jsou signovány firmou Balzer. Rytec, kreslíř, portrétista a vydavatel Johann George Balzer žil v létech 1736 – 1799. Svou dílnu měl v Praze, která ani po jeho smrti nezanikla. Balzerovy vystřihovací archy jsou zatím považovány v našem regionu za nejstarší.