MORAVSKÁ VÁNOČNÍ HUDBA A MORAVSKÁ PASTORELA JOSEFA SCHREIERA
Úvod a redakční úprava – Ivan Hejtmánek
Navazuji na přednášku kolegy Karla Klikara, kterou přednesl ve Ctěnicích 25.2.2023 a jeho článek v Betlemáři 88, kterými seznámil naše členy s českou vánoční hudbou. Při nedávném studiu jedné valašské regionální vlastivědné revue z roku 2005 jsem si přečetl velmi zajímavý článek rodáka z Dřevohostic, městečka na Hostýnském Záhoří, emeritního učitele Mgr. Zdeňka Smiřického o barokním skladateli, také rodáku z Dřevohostic, Josefu Schreierovi (*1718). Ten již okolo roku 1755, tedy více jak 50 let před J. J. Rybou, zkomponoval dílo, které je veselou oslavou narození Spasitele, a které nazval "Missa pastoralis in C boemica", někdy také moravská mše "Čuj Miko čuj". Části textů ve valašském nářečí spolu s jásavou hudbou vychází z krajového hudebního cítění skladatele. Požádal jsem Zdeňka Smiřického o souhlas s publikací jeho článku v našem časopise. Velmi srdečně a přátelsky uvítal zájem betlemářů o vánoční hudbu moravského skladatele, který byl dlouhá léta téměř zapomenut, a jen díky obrovskému úsilí, nezměrnému zájmu a přátelství dvou nadšených Moravanů, profesora JAMU v Brně prof. PhDr. Jana Trojana, CSc. a Mgr. Zdeňka Smiřického, byla moravská a také valašská vánoční pastorela uvedena po roce 2002 znovu v moravských koncertních síních a kostelech. Přes zdravotní potíže, které pana Smiřického provází, vyslovil přání aktualizovat vše, co za dlouhá léta spolupráce bylo objeveno a napsat pro nás - betlemáře - nové informace. Zde jsou:
Josef Schreier – skladatel moravské valašské vánoční mše
Autor: Zdeněk Smiřický (redakčně upraveno)
Naší širší veřejnosti téměř neznámý učitel a hudební skladatel období baroka Josef Schreier je jedním z nejvýznamnějších rodáků z malebného městečka Dřevohostice na Hostýnském Záhoří, nedaleko Bystřice pod Hostýnem. Podle vyjádření brněnských muzikologů prof. PhDr. Jana Trojana (*1926 - +2015) a prof. Miloše Štědroně je Josef Schreier největší kantorskou hudební osobností na Moravě a skladatelem evropského významu v období baroka.
Josef Schreier se narodil otci Janovi a matce Alžbětě Schreierovým dne 2. 1. 1718. Rod Schreierů pochází z českého Miletína a rodina přesídlila do Dřevohostic pravděpodobně v souvislosti s druhou vlnou osídlování tohoto kraje po třicetileté válce. Otec, kromě mydlářského řemesla, provozoval na místním zámku, jehož majitelem byl hrabě Jan z Rotálu, světskou, a v kostele církevní hudbu. Základy školního vzdělání i hudební nauky získal jeho syn Josef Scheier v rodném městečku a po studiu na piaristickém gymnáziu (pravděpodobně v Lipníku n. B.) získává své první místo kantora v Bílovicích u Uherského Hradiště na Moravském Slovácku. Zde se také seznámil a oženil s Annou Burešovou, se kterou prožil spokojený kus života. V manželství se narodilo dvanáct dětí, z nich polovina bohužel zemřela již v útlém věku. Rodinné zázemí však jistě přinášelo v životě kantora mnoho inspirací k hudební tvorbě. Pravděpodobně v roce 1755 složil svou moravskou vánoční mši "Missa pastoralis in C boemica", kterou poprvé uvedl v Bílovicích v nově vysvěceném kostele Narození svatého Jana Křtitele. Vzpomínky skladatele na své dětství v Dřevohosticích, a také na zdejší obyvatele, kteří inklinovali k blízkému temperamentnímu Valašsku, to vše vložil do zpěvních partů svého díla, které kromě tradiční liturgické latiny obohatil texty v jazyce českém a ve valašském nářečí. Melodika jeho vánoční mše i text vychází vyloženě z valašského lidového cítění a nářečové prvky jsou jedinečnou lidovou poezií. Celé dílo je radostnou, upřímně veselou oslavou narození Ježíše Krista.
Mgr. Zdeněk Smiřický dále uvádí:
Hluboce se skláním nad památkou vzácného přítele profesora JAMU v Brně PhDr. Jana Trojana, CSc., který velkou část svého profesního života věnoval dílu Josefa Schreiera. Rád mi poskytoval informace o svém bádání a objevech, a tak jsme společně vzkřísili dílo našeho skvělého dřevohostického rodáka. "Missa pastoralis in C boemica" byla objevena prof. Trojanem v hudebním archivu kláštera v Rajhradě v roce 1983, a poté následovala podrobná historická studie vydaná v roce 1986. Já jsem pak inicioval obnovenou premiéru díla v roce 2002 podle původního notového zápisu, vše v původním nástrojovém obsazení v Olomouci a rovněž v dalších místech - v Bystřici pod Hostýnem a Dřevohosticích, dalšími městy, která nově objevila a uctila Schreierovo dílo, byla Litovel, Přerov, Praha a také Vídeň.
Další studijní cesty nás spolu s prof. Trojanem zavedly do Muzea hudby Slovenského národního muzea v Bratislavě. Tam jsme našli dalších 28 záznamů o Schreierových dílech a dohady o tom, jak skladatel po roce 1760 odchází z Moravy do tehdejších Uher (pravděpodobně obec Modra) a tam tvoří pilně dál. Bohužel, podrobnější záznamy o jeho pobytu na Slovensku ani o místě a datu úmrtí skladatele dosud chybí.
Monografii prof. Trojana: "Josef Schreier (1718 - ?) – Podivuhodné osudy života a díla zapomenutého moravského skladatele a kantora" vydalo olomoucké nakladatelství Votobia v r. 2015 především mojí zásluhou a z mojí iniciativy, neboť jako dřevohostický rodák, pedagog a publicista věnuji již téměř 40 let veškerý volný čas i nepředstavitelné úsilí propagaci Schreierova díla a jeho odkazu dnešním generacím.