GALERIE AUTORŮ VÁNOČNÍCH POHLEDNIC: Vilma Vrbová Kotrbová

Bohumil Dušek

Vilma Vrbová Kotrbová (14. říjen 1905, Kutná Hora – 22. prosinec 1993, Praha) byla česká malířka, významná portrétistka 20. století v Čechách, vynikající zejména v dětském portrétu.
Po studiu na gymnáziu na Vinohradech studovala mezi lety 1921-1924 na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a poté na AVU v Praze v ateliéru Vratislava Nechleby (1924–1930). V letech 1928, 1929 získává cestovní stipendium do Francie jako odměnu za vystavené školní práce a roku 1930 získává celoroční cestovní stipendium od České nadace Josefa Hlávky pro výtvarné umění, podniká studijní cestu do Itálie. Klíčovým okamžikem pro Vilmu Vrbovou Kotrbovou bylo setkání s historikem umění Václavem Vilémem Stechem, se kterým, pravděpodobně v roce 1928 nebo 1929, absolvovala zájezd Akademie výtvarných umění do Francie. Dr. Stech ji přivedl k problému ženské malby, setkání s ním se stalo osudovým zlomem v její umělecké práci.
Jejím hlavním tématem byla dětská podobizna a portrét, kterému se věnovala až do své smrti. Vytvořila například obrazy Spící dítě, Děvčátko v čepci, Rodinná podobizna, v roce 1947 vyhrál její návrh na naši stokorunovou bankovku, svůj zájem o dítě zúročila také jako ilustrátorka knih. Hlavním námětech jejích pohlednic byly rovněž děti.
Od roku 1935 byla členkou Umělecké besedy, v roce 1979 byla oceněna titulem národní umělkyně. Značnou část svého díla Vilma Vrbová Kotrbová velkoryse věnovala Galerii Klatovy. Od roku 1991 je v rodinné vile na Klenové otevřena stálá expozice jejích děl a restaurátorských prací Františka Kotrby, jejího manžela, za kterého se provdala roku 1943. Farní kostel sv. Petra a sv. Pavla v Praze Bohnicích vystavuje ve vánočním čase dva betlémy. Ten hlavní, pokud se to dá tak říci, je z řezbářské dílny Josefa Krejčíka. Ten druhý, keramický, skříňový, je společným dílem manželů Kotrbových..