GALERIE AUTORŮ VÁNOČNÍCH POHLEDNIC: Vilma Vrbová Kotrbová
Bohumil Dušek
Vilma Vrbová Kotrbová (14. říjen
1905, Kutná Hora – 22. prosinec 1993, Praha) byla česká malířka, významná
portrétistka 20. století v Čechách, vynikající zejména v dětském portrétu.
Po studiu na gymnáziu na Vinohradech studovala mezi lety 1921-1924 na
Uměleckoprůmyslové škole v Praze a poté na AVU v Praze v ateliéru Vratislava
Nechleby (1924–1930). V letech 1928, 1929 získává cestovní stipendium do
Francie jako odměnu za vystavené školní práce a roku 1930 získává celoroční
cestovní stipendium od České nadace Josefa Hlávky pro výtvarné umění, podniká
studijní cestu do Itálie. Klíčovým okamžikem pro Vilmu Vrbovou Kotrbovou bylo
setkání s historikem umění Václavem Vilémem Stechem, se kterým, pravděpodobně v
roce 1928 nebo 1929, absolvovala zájezd Akademie výtvarných umění do Francie.
Dr. Stech ji přivedl k problému ženské
malby, setkání s ním se stalo osudovým zlomem v její umělecké práci.
Jejím hlavním tématem byla dětská podobizna a portrét, kterému se věnovala až
do své smrti. Vytvořila například obrazy Spící dítě, Děvčátko v čepci, Rodinná
podobizna, v roce 1947 vyhrál její návrh na naši stokorunovou bankovku, svůj
zájem o dítě zúročila také jako ilustrátorka knih. Hlavním námětech jejích
pohlednic byly rovněž děti.
Od roku 1935 byla členkou Umělecké besedy, v roce 1979 byla oceněna titulem
národní umělkyně. Značnou část svého díla Vilma Vrbová Kotrbová velkoryse
věnovala Galerii Klatovy. Od roku 1991 je v rodinné vile na Klenové otevřena
stálá expozice jejích děl a restaurátorských prací Františka Kotrby, jejího
manžela, za kterého se provdala roku
1943. Farní kostel
sv. Petra a sv. Pavla v Praze Bohnicích
vystavuje ve vánočním čase dva betlémy. Ten hlavní, pokud se to dá tak říci, je
z řezbářské dílny Josefa Krejčíka. Ten druhý, keramický, skříňový, je společným
dílem manželů Kotrbových..