ŠTĚDROVEČERNÍ SVÍČKY…?
Jiřina Hánová, Lenka Urbanová
K Vánocům neodmyslitelně patří svíčky. Zatímco přibyla
tradice adventního věnce se čtyřmi svíčkami, do zapomnění odešel zvyk zapálit na
štědrovečerním stole zvláštní svíčku-trojnožku,
zejména tam, kde u něho seděly děti. Ty pak podle pověry sledovaly, komu dříve
dohoří jako předzvěst kratšího života.
Zvyk byl rozšířen asi po celé zemi, čemuž by
mohly nasvědčovat vzpomínky jak z východních Čech, tak třeba ze Šumavy nebo z
Prahy. Podoba této svíčky se s určitými odchylnostmi ve vzpomínkách sice dochovala,
ale sama svíčka či její věrohodná reprodukce ne. Náš článek je tedy nejen
sdělením o této dnes zapomenuté tradici, ale i dotazem: najde se čtenář, který
údaje doplní?
A pár ukázek
z literatury, kde se svíčky-trojnožky, třínožky objevují…
(texty jsou ponechány
v původním tvaru)
*
V chudších rodinách neměla hospodyně tolik starostí, jako v rodinách
zámožných. Uvařila na Štědrý večer nějakou praženou polévku, upekla kubu,
udělala z ovoce muziku. Pro děti koupila pozlacenou svíčičku se třemi nožičkami, které tak dovedně uměl
dělati příbramský voskář p. Jan Mixa v Dlouhé ulici.
OD STŘÍBRNÝCH HOR, 1937, Příbram
*…šli jsme s košíkem do trhu, koupil jsem převařovaný máslo, osum vajec, ty byly dvě za kroš, strouhací tři syrečky, perník a pak čtyry libry skopového masa a pár františků, 4 třínožky voskový. Bylo šest hodin večer, sedalo se ke stolu, rozsvítilo se, děti i pani Anna měly voskové tři nohy svíčičky, po modlitbě dala se polévka, pak pečenej hňup místo ryby…
HAIS, František: Vzpomínky pražského písničkáře, 1985
* Zvyky štědrovečerní v Novém
Městě u Chlumce nad Cidlinou.
Večeřeli jsme,
když vyšla první hvězdička, a to čeleď v ten večer s rodinou
hospodářovou u jednoho stolu. Každý
dostal svíčku trojnožku. Komu nejdříve shořela, prý nejdříve zemře, proto
často jednotlivci zakašlali tak, až ji zhasli, aby déle vydržela.
ZÍBRT, Čeněk, Dr.: Český Lid, 1925
* Na stůl postaví zvláštní svíčku ozdobenou, o třech nožičkách,
které ve výši asi na půl pídě jsou spojeny dohromady a tvoří jediný
sloupek-symbol Trojjediného Boha.
HORPENIAK,
Vladimír: Stará Šumava ve zvycích adventu a Vánoc, 2007
* Jakmile se na stole objevila rybí polévka, postavila hospodyně u každého talíře voskovou svíčku "třínožku" (totiž rozeklanou na spodku ve tři nožičky), modrou, červenou, zelenou nebo žlutou, a rozžehla je. Takové svíčičky bývaly po třech krejcarech, po čtyráku, a to bývalo naše štědrovečerní osvětlení, náhrada za stromeček "planoucí sterými světly". Taky v Praze jsem se s tím v některých rodinách setkal.
Naše
babičky a staré tetičky měly o těchto vánočních třínožkách zvláštní pověru. Prý
komu na stole nejdřív dohoří, budoucích vánoc nedočká. A to mnohdy měnívalo
sváteční náladu večera v plačtivou. Tak tedy rozumnější maminky sfukovaly
všechny svíčky, než mohly dohořeti, s poukazem, že jich ještě kousek musí
zůstat na zítřek, na pozítřek. Hodu božího a svatého Štěpána se ta pověra již
netýkala.
HERRMANN, Ignát: Před padesáti lety, 1927
* Na Štědrý večer
odedávna si hrávaly děti s ovčičkami pozlacenými, v příbytcích se
pálívají voňavé kominíčky a zvláště v dřívějších dobách se stavívaly ozdobné svíčičky s trojitou nožičkou.
PROCHÁZKA, Karel:
Lid český z hlediska prostonárodně-nábožen-ského, 1910