Z POLSKA A POBALTÍ
František Kolín
Po několika letech jsme konečně v létě vyrazili na zájezd do Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Popisovat tyto země nemá cenu, jen konstatuji, že udělaly velký krok dopředu.
Navštívili jsme velmi známý hrad Malbork, který začal stavět "Řád německých rytířů" v roce 1274. Je to největší gotická cihlová stavba na světě. Hrad byl za druhé světové války při dobývání města silně poškozen. Na hradě v kapli jsou tři krásné obnovené vitráže: Ježíšek v jesličkách, Pastýři, jež přinášejí dary a Tři králové s dary.
Další místo, o kterém se chci zmínit, jsou Krakov, bývalé královské město, a Vělička. V prvním týdnu v prosinci se konají v Krakově na trhovém náměstí soutěže o nejhezčí vánoční betlém, lidé přicházejí představit své betlémy.
Jižně od bývalého královského města Krakova leží Vělička, která je známá solnými doly. Ty jsou jako světový unikát zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO. Sůl se zde těží přes 700 let. Hluboko pod zemí, cca 300 metrů, je velký sál. V kapli svaté Kingy s oltáři, lustry, skulpturami zhotovenými ze soli, zaujmou návštěvníky výjevy z narození Ježíše Krista a jeho života. Jesličky, klanění Tří králů a útěk do Egypta.
Také si myslím, že v Litvě je dobré severně od města Šiauliai navštívit Horu křížů (Kryžiu kalnas). Je to uměle vytvořený pahorek. Jsou na něm postaveny tisíce křížů a neustále jejich počet narůstá. Je to památník padlým a zavražděným na Východě, tj, v bývalém Sovětském svazu. První kříže zde byly vztyčeny na památku obětí polského povstání z roku 1831 a 1863. Na počátku 20. století zde bylo asi 100 křížů a jejich počet rostl, kdy byla Litva součástí SSSR. Tak se tento náboženský a národní symbol snažil vládnoucí režim zničit. Kříže byly ničeny buldozery a umělý pahorek srovnán se zemi. Obyvatelé jej vždy obnovili a opět kříže vztyčili. Hora křížů je jak křesťanským poutním místem, tak symbolem odporu vůči sovětskému režimu. Většina křížů je ze dřeva, některé jsou krásně vyřezávané, ale jsou zde i kamenné či z plastu. V roce 1993 místo navštívil papež Jan Pavel II.
