FENOMÉN ZALÁNSKÁ MADONA
Lenka Blažková
Svatá Hora u Příbrami je známé poutní místo s dlouhou tradicí, kde je uctívána 49 cm vysoká soška Panny Marie s Ježíškem. Mezi jinými madonami ji lze snadno rozlišit podle způsobu, jímž Marie dítě přidržuje u krčku, zatímco Ježíšek se oběma rukama matčiny pravice dotýká. Autor dřevořezby není znám, nicméně legendy ji přisuzují prvnímu pražskému arcibiskupovi Arnoštu z Pardubic. Stáří madony z hruškového dřeva se odhaduje na 2. polovinu až poslední třetinu 14. století a její první podrobný popis pochází z roku 1666 od kněze a historiografa Bohuslava Balbína. Během let Svatou Horu soška několikrát opustila, když v neklidných dobách hrozilo milostnému obrazu poškození či zcizení. Za dobu své existence se dočkala také četných oprav.
Sošce začaly být záhy připisovány zázračné vlastnosti, přičemž za první oficiální zázrak bylo považováno navrácení zraku slepci Janu Procházkovi v roce 1632. Od poloviny 17. století přicházela na Svatou Horu četná procesí. Punc výjimečnosti vtiskla místu slavnost Korunovace dne 22. června 1732, kdy byla milostná soška jako vůbec první v českých zemích korunována zlatými korunkami žehnanými papežem. Slavné poutě zůstaly s mariánskou bazilikou spjaty až do politických změn po únoru 1948 a k jejich obnovení došlo v roce 1989.
Již v počátcích rostoucí obliby Svaté Hory podnítily zvyšující se počty návštěvníků příbramské řemeslníky nabízet příchozím také "něco na památku" z pouti. Vedle občerstvení a cukrovinek zahrnoval nabízený sortiment výrobky s náboženskou tematikou, včetně kopií milostné sošky Panny Marie Svatohorské. Poptávka vedla k maximálnímu zjednodušení práce a efektivnějšímu využití materiálu. Tak vznikla stylizovaná řezba madony s Ježíškem z trojbokého hranolu s neopracovanou zadní stranou, z borového, méně často lipového dřeva. Mezi odborníky a sběrateli jsou tyto dřevořezby známy buď podle místa vzniku jako nepomucko-zalánské madony či "zalánky", nebo podle předlohy jako "příbramské madony", "příbramky", "svatohorky". Jednoduché, snadno rozpoznatelné madony v základních barvách (modrá, červená a částečně žlutá) na trojbokém zeleném podstavci zaplavily během 19. století výklenky chalup, svaté kouty domácností a kapličky nejen v Čechách, ale i v Bavorsku a jinde. Podobné oblibě se těšily sošky sv. Jana Nepomuckého, Piety, Panny Marie Lomecké, sv. Václava, sv. Floriána aj., vyráběné podbrdskými řezbáři ve stejném stylu.
Lidovým kopiím Panny Marie Svatohorské se podrobně věnuje v listopadu 2024 otevřená výstava v Podbrdském muzeu v Rožmitále pod Třemšínem. Expozice Fenomén zalánská madona je ojedinělá nejen počtem prezentovaných artefaktů, ale i historických souvislostí. Vychází z dvouletého intenzivního výzkumu, na jehož základě bylo vybráno téměř 400 exemplářů, reprezentujících historii a vývoj dřevořezeb Panny Marie Svatohorské, které od konce 18. století až do současnosti vznikaly na Rožmitálsku (Nepomuk, Zalány) a v Příbrami.
Expozice zpracovává téma z mnoha různých úhlů. Představuje podbrdskou řezbářskou dílnu, materiál, z něhož se vyřezávalo a nástroje, které se k výrobě sošek používaly, včetně jednotlivých kroků pracovního postupu. Zákoutí věnované Svaté Hoře se zaměřuje na milostnou sošku Panny Marie, tradici svatohorských poutí, prodej poutního zboží a pestrou škálu dřevořezeb z Příbramska. Z badatelského hlediska nejcennější část expozice představuje práce dvou hlavních rodů nepomucko-zalánských soustružníků a řezbářů, rodiny Romů a Pazderníků, v jejichž řadách působily rovněž dvě řezbářky. Opomenuta nezůstala známá příbramská dílna Josefa Procházky (1816–1892) a zastoupeni jsou také novodobí řezbáři, kteří se na původní lidovou tvorbu pokusili navázat na přelomu 20. a 21. století.
Zájemce o historii řezbářského řemesla srdečně zveme do rožmitálského muzea od 8. listopadu 2024 do 25. ledna 2025. V rámci výstavy proběhnou dvě komentované prohlídky a 21. ledna 2025 tematické kolokvium. Zároveň muzeum nabízí bezplatnou konzultaci k madonám v majetku jednotlivců z řad veřejnosti. Katalog vystavených předmětů bude publikován v roce 2025. Pro podrobnější informace o akci sledujte internetové stránky a sociální sítě Podbrdského muzea v Rožmitále pod Třemšínem.
