PRAVOSLAVNÉ VÁNOCE
Pravoslavné církve neslaví vánoce jednotně. Ortodoxní církve především ve východní Evropě se řídí juliánským kalendářem, který je posunut o 13 dnů. Oslavy narození Krista se tam proto slaví tehdy, když je u nás svátek Tří králů.
Tak je tomu např. v Rusku, Gruzii, Makedonii, Srbsku nebo Černé Hoře. V jiných pravoslavných zemích se řídí revidovaným juliánským kalendářem, který je v podstatě shodný s gregoriánským, takže slaví jako my. Týká se to třeba Bulharska, Albánie, Řecka či Kypru, v poslední době i Ukrajiny. Ale není to přikázané pravidlo, záleží na věřících, jaký čas oslav si zvolí.
Pravoslavné zvyky napříč zeměmi se samozřejmě liší, většina ortodoxních věřících však vyznává 40 dnů dlouhý půst předcházející datu Kristova narození. Toto adventní období tedy začíná na konci listopadu a končí 7. ledna sváteční hostinou, nejčastěji sestávající z pečeného masa, pirohů, pelmení a dalších tradičních dobrot.
Tou dobou už jsou dárky rozdané, neboť například v Rusku nosí Děda Mráz dárky už na Nový rok. I proto je vrcholem komerčních aktivit i společenského setkávání právě přelom roku, zatímco Ježíšovu narození o týden později se dostává o poznání menší (a především náboženské) pozornosti. Za zmínku stojí i zdobení vánočního stromečku, který má v ortodoxní liturgii silně náboženský význam. Zatímco římskokatolická tradice převzala ověšování stromku z pohanských rituálů oslavujících zimní slunovrat, pravoslavní se odkazují ke stromu poznání, jehož jablko snědli Adam a Eva.
Pravoslavná církev působí i u nás (Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku) a máme zde okolo padesáti kostelů a kaplí, kde se konají pravoslavné obřady.