BERNARD KUČERA, MISTR MEZI VALAŠSKÝMI ŘEZBÁŘI A BETLEMÁŘI
Ivan Hejtmánek
Jedním z nejpoutavějších betlémů na letošní výstavě na Slezskoostravském hradě (SOH) byl bezesporu, hned na počátku betlémské prohlídkové trasy, velký valašský betlém řezbáře Bernarda Kučery (1922 až 1999) ze Sazovic u Zlína. Pořadatelé výstavy, galerie SOH a Betlemáři Valašska, si v r. 2024 připomněli 25. výročí úmrtí významného valašského řezbáře a betlemáře, který svojí obrovskou tvůrčí pílí vytvořil stylově originální valašské betlémy, které dominují ve druhé polovině 20. století v lidové tvorbě na východní Moravě. Tak, jako mnozí jeho předchůdci na Valašsku, využil krásy barvy lipového dřeva a svého řezbářského umění při práci s nožem a dláty, aby vytvořil v průběhu více jak padesáti tvůrčích let mnoho krásných betlémských celků. Patří mezi ně několik kostelních betlémů, např. v Mysločovicích, Otrokovicích, Zahnašovicích, Holešově, ale i ve slovenské obci Konžská a oravském Zuberci. Menší rodinné kompozice tvořil pro svoji rodinu a přátele.
Autor vyrůstal v hluboce věřící
křesťanské rodině, což také ovlivnilo jeho zaměření na sakrální tvorbu a
samozřejmě i tvorbu betlémů. Jimi byl okouzlen od samého dětství a Alšův
papírový betlém byl jeho prvním kontaktem s touto tematikou, stejně jako
sádrový betlém, obdivovaný a pečlivě zkoumaný každoročně o Vánocích
v Mysločovickém kostele. Jako jinoch objevil v Kroměříži obchod
s názvem Chrámová služba a školní potřeby, kde si zakoupil postupně první
sádrové figurky pro svůj betlém.
Když viděl majitel obchodu zájem chlapce o betlémskou tvorbu, navrhl mu, aby
sám vyřezal betlém ze dřeva a doporučil mu, kde si má nakoupit potřebné
řezbářské nástroje.
Zde začíná řezbářský příběh vesnického chlapce, samouka, který měl ale to štěstí, že se mohl setkat na počátku 40. let minulého století s mistrem v betlemářské tvorbě Františkem Vrzalíkem ze Zlínských Pasek. Vrzalíkova tvorba, inspirovaná
folkloristou JUDr. Ladislavem Ruttem, a jeho tři
betlémy vyřezané podle kreslených předloh malíře a grafika Jana Kobzáně,
okouzlily nejen Zlín, ale i jeho široké okolí. Ochota, v té době již téměř
hluchého F. Vrzalíka, předat své zkušenosti mladšímu kolegovi, byla pro samouka
B. Kučeru důležitá pro získání nových postupů a techniky řezby. Zobrazení
betlémských figurek není v podání Bernarda Kučery - stejně jako u F.
Vrzalíka - statické, ale každý tvar draperie, výraz obličeje a svalu vytváří
dynamický pohyb figury. Inspiraci, jak uvedeno dříve, měl již od dětství
v chrámových betlémech, vytvářených většinou v barokním stylu. Zejména
betlém v kostele na Svatém Hostýně, který často navštěvoval, byl krásnou
předlohou. Rodné Valašsko však vtisklo do jeho figurální tvorby regionální
prvky jak výrazové, tak často i krojové. Své betlémské darovníky viděl
v postavách lidí a řemeslníků, se kterými se denně potkával.
Prvního ocenění se Bernardu Kučerovi dostalo na počátku 70. let 20. století v
rámci výstavy v Malenovickém hradě, kde vystavil několik betlémských figur
a získal 1. cenu. Následovalo několik
ocenění tvorby na regionálních akcích, a také velký úspěch na prezentaci lidové
tvorby v Lipsku. Svůj dávný chlapecký sen, vytvořit si vlastní velký
betlém, uskutečnil v polovině osmdesátých let minulého století, když ve
své usedlosti postavil betlém, po kterém od dětství toužil. Ten, vytvořený na
stupňovitém fundusu o rozměru 6x5 m, každoročně doplňovaný novými figurkami,
čerstvým mechem a chvojím, přicházelo obdivovat množství místních i cizích
návštěvníků, kteří uměli krásné dílo ocenit a autora pochválit.
Strojní profese, které se vyučil a která mu zajišťovala celoživotní obživu,
nebránila B. Kučerovi rozvinout bohatě svůj výtvarný řezbářský talent a
uskutečnit si své umělecké sny z dětství. Patří dnes mezi nejuznávanější
tvůrce betlémů na východní Moravě. Je vzorem pro mladé soudobé řezbáře a vysoce
ceněným lidovým umělcem Valašska ve druhé polovině minulého století. Jeho práce
jsou součástí sbírek Muzea Jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které také velký
valašský betlém zapůjčilo na letošní výstavu nazvanou "Betlémy z Valašska"
na Slezskoostravském hradě v Ostravě.
