BETLÉMY VE MLÝNĚ
Bohumil Dušek
A ne ve mlýně ledajakém. V národní kulturní památce Automatické mlýny v Pardubicích, která si zaslouží pár slov historie. Jedná se o první pardubickou stavbu architekta Josefa Gočára (1880-1945), která vznikla v letech 1909 a 1910 na břehu Chrudimky pro podnikatelskou rodinu Winternitzů. Členové rodiny Winternitzovy byli velmi činní ve veřejném životě Pardubic, avšak během genocidy za druhé světové války jich spoustu zahynula v nacistických koncentračních táborech.
Architektura mlýnů je asociací babylonské Ištařiny brány, a proto je pro stavbu
typické režné zdivo z tmavých a světlých cihel. Geniální stavitel vytvořil
nádherné dílo, do kterého včlenil řadu symbolů a představ. Je i autorem sila a
věžového vodojemu, které byly přistavěny později. Po roce 1948, kdy byly mlýny
znárodněny, se k původní stavbě přilepily další budovy, především pro provoz přidružené
pekárny. V 90. letech koupila mlýn nadnárodní korporace a bylo zřejmé, že
automatické mlýny, které byly snem počátku 20. století, se nehodí do globální
ekonomiky současnosti. Mlýn přestal
v roce 2013 fungovat, vnitřní zařízení bylo odvezeno a pro budovu se
blížil konec. Ten by nastal, kdyby se ho zmocnil nějaký dravý developer:
zbourat a postavit skleněnou krychli. V roce 2015 byly mlýny uvolněny do
komerčního prodeje a šlo v podstatě jen o to, jak se spekulanti spolu
domluví. Jenže k velkému překvapení vyhrála nabídka nenápadných manželů
Smetanových. A všechno bylo jinak. Od roku 2016 prochází mlýnský brownfield
díky iniciativě Mariany a Lukáše Smetanových (od roku 2019 pod hlavičkou jejich
rodinné Nadace Automatické mlýny), ve spolupráci s Pardubickým krajem a
městem Pardubice velkou proměnou. První etapa přestavby skončila
v roce 2023 a týkala se především exteriérů a interiérů mlýna, druhá
etapa bude vytvářet novou obytnou a společenskou zástavbu na přilehlých
pozemcích.
A jak se tam dostaly betlémy? Nadace pořádá
v prostoru u mlýnské budovy vánoční trhy a pan architekt Smetana
chtěl nabídnout návštěvníkům něco navíc. Uvnitř jsou zatím nevyužité bývalé
násypky, které představují originální prostory třeba právě pro vystavení betlémů. Shánění betlémů bylo ale komplikované, a nakonec neúspěšné. A když
kontaktovali nás, bylo to už v časové tísni. Přesto jsme do toho šli. Tím
"jsme" myslím paní Dočekalovou, pana Rodu, pana Vodrážku a mne. Nakonec se nám
podařilo shromáždit dostatek betlémů jak současných, tak historických, takže od druhé adventní neděle
až do Tří králů si je mohli zájemci prohlédnout v naprosto neobvyklých, až
tajemných výstavních prostorách. Bývalé násypky velikosti běžné obytné
místnosti mají pochozí kovovou podlahu, hrubé zdivo, vysoké stropy, betlémy
byly na bílých výstavních kostkách bez další dekorace, což ideálně
korespondovalo se strohým prostředím.
Více na automatickemlyny.eu.
