VEDLEJŠÍ SCÉNY VE VÁNOČNÍCH JESLIČKÁCH, 2. část
Jan Roda
V minulém čísle časopisu Betlemář jsme se věnovali liturgickému kalendáři v čase vánočních svátků. Připomněli jsme si, že obrazy některých významných biblických událostí si našly cestu do našich betlémů. V tomto článku si připomeneme zbylé, které se časově váží k měsíci lednu.
Svátek Tří králů se připomíná
šestého ledna. Stavění králů do betlémské scény je tak zažitý jesličkářský zvyk,
že ho není třeba zvláště připomínat. Snad v žádném našem betlému klanící
se králové nechybí, vždyť co by to bylo za jesličky!
Hned první neděli po šestém lednu liturgický kalendář připomíná událost, kdy
dvanáctiletý Ježíš rozmlouvá v chrámu s učiteli. To je již příběh,
kteří někteří betlemáři výtvarně zpracovali, a následně ho do rozměrnějších
jeslí i stavěli. V českých jesličkách se autor článku s touto scénou
nesetkal, ale v německých betlémech je k vidění.
První Ježíšův zázrak se v kalendáři připomíná druhou neděli po svátku Tří
králů. Zázrak se stal v galilejském městě Káně, kdy při svatbě Ježíš
proměnil vodu ve víno. Tuto scénu můžeme v jeslích, které byly vytvořeny
v biblickém pojetí, vidět častěji.
Druhého února se připomíná zasvěcení (představení, obětování) Ježíše Hospodinu. Zbožný Simeon při obřadu jako první rozpoznal, že Ježíš je předurčen stát se Vykupitelem.
Scéna, která je situována do jeruzalemského chrámu, se dostala i do známých Krýzových jesliček. Karlštejnské muzeum betlémů má ve svých sbírkách krásné barokní torzo tohoto obrazu, umístěné do prosklené skříňky. Samostatná kapitola by mohla být napsána o Hromničním betlému, který je vlastně rozšířeným obrazem zasvěcování Ježíše v chrámě.
Druhým únorem končí radostné vánoční svátky. Tento den je tím posledním, kdy ještě můžeme vidět postavený betlém. U mnohých se tak stalo již první neděli po svátku Tří králů. Stavění domácích betlémů se neřídí přesně dle církevních předpisů, hodně záleží na tradici, jaká je v rodině dodržována. Važme si této rozmanitosti!
