HOLANDSKÉ VÁNOCE A VÝSTAVA BETLÉMŮ V ROTTERDAMU, PROSINEC 2024.

Karel Zimmermann

Holandsko je převážně protestantská země. Tomu odpovídá strohá výzdoba kostelů, ale i tradičně jiný průběh vánočních svátků, bez betlémů a vánočních trhů. V Holandsku nosí dárky Mikuláš (Sinterklaas, odtud americký Santa Claus), stejně jako v Čechách, večer 5. prosince. Podle legendy ale přijíždí do Holandska parníkem ze Španělska už v sobotu kolem poloviny listopadu, jeho "příjezd" přenáší i televize. Jeho doprovod tvoří "černí Petrové" (zwarte Piet) s africkou fyziognomií, kudrnatými vlasy, velkými kruhy v uších, a oblečení podle španělské módy 16. století. Od svého příjezdu Mikuláš cestuje po Holandsku na bílém koni a na střechách u komínů poslouchá, jestli mu děti zazpívají. Děti v tomto období mohou také připravit u krbu (dnes radiátoru ústředního topení) botu s mrkví a trochou sena pro Mikulášova koně, a na oplátku tam ráno najdou drobný dárek. Vše vyvrcholí velkým rodinným svátkem s dárky 5. prosince večer. Náš Štědrý den a Boži hod jsou pak už jen náboženské a hlavně rodinné svátky, s návštěvou kostela, ale bez dárků.

S nástupem "politické korektnosti" a evropského sebemrskačství nalíčení Mikulášova doprovodu muselo změnit barvu na jakoukoliv, jen ne "urážlivě" černou. Do tehdejší polemiky zasáhl i tehdejší předseda vlády (nyní předseda NATO), když řekl, že je normální, když černý Petr je černý. Po letech teď ale černí Petrové, bez afrických rysů a velkých náušnic, smí být zase znovu černí nebo aspoň tmaví, ne pro jejich africký původ, ale protože se umazali nakukováním do komínů. A už se jim nesmí říkat černí Petrové, ale jen Petrové.

Tenhle tradiční průběh zimních svátků se ale postupně mění a přizpůsobuje stylu, jak ho známe od nás, tj. s dárky na Štědrý večer, a já jsem v prosinci 2024 mohl navštívit v Haagu jak vánoční trh, tak v Rotterdamu výstavu betlémů (ale v kostelích stále nejsou). Vánoční trh je v podstatě stejný jako u nás nebo v Německu, se svařeným vínem, dobrotami, ozdobami na stromek atd. Ozdob je velký výběr, od skleněných starožitných i současných, většinou z Polska a Německa, až po nevkusné výtvory (hamburgery, zákusky, lahve a basy s pivem, mořští živočichové…) z plastiku. Holandskou specialitou jsou krásné ozdoby z modře zdobeného delftského porcelánu. Dostanou se ovečky z různých materiálů, ale betlémy úplně chybí.

Nicméně je v Holandsku dost sběratelů betlémů, a tak kolem Vánoc je možné navštívit několik výstav. V rotterdamské městské výstavní síni byla výstava asi stovky betlémů ze sbírky betlémů manželů Smitsových, kteří, za víc než třicet let, jich shromáždili kolem 1 300 z celého světa. Výstava byla velmi profesionálně instalována, všechny exponáty byly v jednotných prosklených vitrínách. Vešly se tam snadno, tak rozměrné betlémy, jako bývají na výstavách v Čechách, se tam nenašly. Expozice byla zajímavě organizovaná: podle kontinentů, podle velikosti resp. malosti (nejmenší byla Sv. rodina velká 3 mm), podle použitého materiálu. Ale papírový betlém nebo rozměrný vyřezávaný, jak je známe od nás, žádný. Myslím, že české betlémy by byly opravdu velkým překvapením a vzbudily by velký zájem.