VELIKONOCE V MOSTU
Jan Roda
Oblastní muzeum a galerie města Most připravily zajímavou komorní výstavu k letošním velikonočním svátkům. Z depozitářů byly vybrány exponáty, které v dávných dobách provázely na církevní půdě oslavy vzkříšení Ježíše Krista.
Oblast pod Krušnými horami procházela v sedmdesátých a osmdesátých létech minulého století velkými změnami. Velké zásoby uhlí a snaha o jejich maximální vytěžení způsobila zánik mnohé zástavby. Tak zanikl starý Most i další osady. Děkanský kostel v Mostě byl sice zachráněn přesunutím, mnoho dalších objektů, a to i církevních, bylo zbouráno.
Mezi zachráněnými předměty vnitřního vybavení kostelů se do muzea dostal velký pašijový cyklus (betlém) z děkanského kostela v Mostu a z kaple v Komořanech. Obdobný osud měl i cyklus křížové cesty z kostela v Albrechticích. Mostecké desky byly odloženy do objektu zvonice a před jejím zbouráním objeveny. Právě tyto exponáty byly letos pro veřejnost zpřístupněny.
Církev se snažila věřícím přiblížit zázrak narození Krista i jeho oběť a zmrtvýchvstání. Věřící s pokorou se obrazně přicházeli poklonit malému Ježíškovi a doprovázet Krista v jeho utrpení. Vždyť na konci bylo možno nalézt naději, že smrtí vše nekončí, a že život, byť v jiné podobě, je věčný. K navození atmosféry biblického příběhu pašijí sloužily kulisy, které se do dnešní doby uchovaly. Soubor není úplný, ale lze si domyslet, že se skládal z obrazů Kristova muka v Getsemanské zahradě, Ukřižování Páně a Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. To vše je zarámováno do exotických kulis v podobě palem a další zeleně. Jednotlivé díly jsou uměleckými malbami na dřevěné desky, po obvodě oříznuté. Autor díla není znám, doba vzniku je kladena do konce 18. století nebo i přelomu s 19. stoletím. Třímetrové palmy, nápaditě provedené, by měly být ještě starší.
Vystavený cyklus Křížová cesta z Albrechtic u Mostu nás obrazovou formou provází posledními pozemskými chvílemi Pána Ježíše Krista. S Kristem prožíváme jeho odsouzení Pilátem, mučení a ponížení i strastiplnou cestu na Golgotu. Jsme přítomni jeho ukřižování, smrti a uložení do hrobu. Vše je zaznamenáno ve čtrnácti obrazech, které vytvořil neznámý malíř v létech 1920 až 1930. Malíř asi zkušený, poučený, ale svou tvorbou blízký lidovému cítění. Poučná výstava, kterou připravili muzejní pracovníci Oblastního muzea a galerie, doprovází naučné texty od PhDr. Věry Vostřelové, Ph.D., historičky umění. Z textů čerpal i autor tohoto článku.
Dovětek: Deskové barokní pašije se nalezly při nuceném vyklizení prostoru, kam byl odkládán nepoužívaný kostelní mobiliář. Takových depozitářů je v našich farnostech hodně. Mnohé jsou pozapomenuté, léta nenavštívené. Věřím, že jejich odborná prohlídka by na světlo vynesla třeba další díla, možná srovnatelná s mosteckým unikátem.
Foto autor
